Český statistický úřad zveřejnil nová data k inflaci za prosinec a zároveň uzavřel celý loňský rok.
Jedna z nejsledovanějších ekonomických veličin, která má vliv na rozhodování o výši úroků v bankách, loni dosáhla 2,8 procenta. Takzvané toleranční pásmo ČNB se pohybuje od dvou do tří procent.
Přesto je číslo druhé nejvyšší za jedenáct let. Rychleji rostly ceny na meziroční bázi pouze v roce 2012, kdy inflace dosáhla 3,3 procenta.
Loni zdražovaly především služby, a to o 3,7 procenta. „Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ceny zboží šly nahoru o 2,3 procenta. Zdražovaly například potraviny a nealkoholické nápoje. V menší míře rostly ceny stravování a ubytování. Naopak ke snižování inflace přispíval vývoj cen oděvů a obuvi.
Ceny začaly růst hlavně ke konci roku, kdy se dostaly nad tři procenta. V prosinci atakovaly 3,2 procenta, což je nad úrovní, kterou si přejí centrální bankéři.
Růst cenMeziročně: +3,2 % |
S rostoucí inflací se delší dobu spekuluje o citlivosti centrálních bankéřů na čísla, která je mohou přimět ke zvýšení úrokových sazeb. Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky inflace dál poroste, ale bankéři zatím zůstanou v klidu.
„Argumenty proti zvyšování úrokových sazeb jsou podle našeho názoru stále dost silné na to, aby k dalšímu zvýšení sazeb nedošlo. Nicméně to, jak bude vycházet inflace v nejbližších měsících, může ještě uvažování některých členů bankovní rady změnit,“ komentoval výsledky.
Dražší maso i cukr
Největší vliv měly opět ceny bydlení, zdražily však i některé potraviny. Například ceny vepřového masa stouply meziročně o 17,4 procenta, cukr zdražil o 17,9 procenta a cena uzeniny stoupla o 9,7 procenta.
Výrazně si lidé připlácejí i za bydlení a s ním spojené služby. Elektřina byla v prosinci meziročně o 12,3 procenta dražší, ale rostly i ceny vody a nájmů.
Petr Dufek z ČSOB uvádí, že bydlení se postaralo o 40 procent inflace, další čtvrtina jde na vrub potravin. „Tyto dvě nejvýznamnější položky koše se tak postaraly o dvě třetiny celé inflace,“ shrnul. K dalšímu růstu cenové hladiny podle něj přispěje navýšení spotřební daně u tabáku a lihovin.
„Teprve až ve druhé polovině roku bychom se mohli dočkat zpomalení růstu cen a návratu inflace zpět do blízkosti dvou procent. A to je vlastně i důvod, proč by ČNB nemusela na aktuální růst spotřebitelských cen reagovat,“ dodal.
Podniky po snížení DPH nezlevní
Od letošního května se naopak na 10 procent sníží DPH u některých služeb. Patří mezi ně e-knihy, knihovny, vodné a stočné, stravovací služby a čepované pivo, úklidové služby v domácnosti, péče o děti a seniory, opravárenské služby a kadeřnické a holičské služby.
Jenomže zákazníci to se podle některých ekonomů nemusí pocítit v nižších cenách. „Tento vliv se podle našeho názoru v zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže,“ je přesvědčen analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
