Bankovní rada se v srpnu rozhodla ponechat dvoutýdenní repo sazbu na sedmi procentech. Očekává, že současné nastavení měnové politiky postupně zajistí návrat k dvouprocentní inflaci. Červencová inflace meziročně dosáhla 8,8 procenta, postupně však brzdí. Ostře sledovaný bude další vývoj hlavně u citlivých položek spotřebního koše, jako jsou mimo jiné ceny potravin.
„Je třeba vědět, že i dvouprocentní inflace znamená v praxi postupné, byť mírné zdražování,“ uvádí agrární analytik Petr Havel. Pokud by tedy platila i pro potraviny, nerostly by jejich ceny sice takovým tempem, jako loni a letos, ale rostly by dál.
Mimo jiné i proto, že dál poroste cena lidské práce, což je také významná položka, která do ceny výsledného produktu zasahuje. „Produkce potravin také bude muset stále intenzivněji reagovat na cíle stanovené nebo stanovované v souvislosti s adaptacemi na změnu klimatu a k přírodě bližšímu hospodaření,“ dodává Havel. To bude v praxi zvyšovat náklady a byrokracii spojenou s regulacemi ve vztahu k životnímu prostředí. A vyšší náklady se mohou projevit ve vyšších cenách.
Letos už zdražování výrazně nezpomalí. Kvůli koruně i úspornému tarifu |
Některé potraviny by mohly i zlevnit, protože inflace odráží vývoj cen v celém spotřebitelském koši. A v něm vždy ceny některých položek rostou výrazně více a jiné výrazně méně, než jak se vyvíjí celkový průměr. „Odhadnout předem, které konkrétní položky koše budou klesat, je ale velmi obtížné, a navíc se výčet zlevňujících položek může v čase měnit,“ říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy. „S velmi vysokou pravděpodobností ale ceny neklesnou na úroveň před začátkem válečného konfliktu na Ukrajině,“ mírní Havel optimismus.
Do snížení cen potravin se mohou promítnout také náklady na energie a na produkci zemědělských komodit. „Pokud například zlevní energie, odrazí se to v nižších nákladech na výrobu potravin a následně i v cenách potravin,“ říká Havel. Opačně to ale bohužel nefunguje. „Nelze očekávat, že nejprve zlevní potraviny a poté energie. Právě proto, že energie představují významnou nákladovou položku při jejich výrobě,“ dodává.
Klesají ceny výrobců pšenice i mléka, inflace ale stále roste, říká svaz |
Právě ceny energií ale v poslední době klesají, což se projevuje i na poklesu cen v ostatních odvětvích. „Vidíme, že ceny energií i některých potravin už klesají, a pokud nedojde k nějakému dalšímu velkému šoku, bude pokles cen komodit pokračovat,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.
Jedním z důvodů současného poklesu cen potravin navzdory stále vysoké inflaci jsou právě nižší ceny energií. „Dodavatelé konečně pod velkým tlakem obchodu začínají do svých cen promítat nižší náklady na energie a světové ceny zemědělských komodit,“ říká Prouza a dodává, že cesta k nižším cenám potravin vůbec není jednoduchá. „Ta cenová vyjednávání jsou hodně tvrdá, protože si někteří dodavatelé zvykli na obrovské zisky, které měli v uplynulém roce,“ doplňuje.
V případě, že by ale firmy svou cenovou politiku neupravily, mohl by vzrůst objem dovážených potravin, které budou pro českého spotřebitele cenově přijatelnější.
Na rozpor mezi cenami producentů a cenami v obchodech upozornila i poslední zpráva statistiků. Podle tento týden zveřejněných údajů je cena pšenice proti loňsku až o polovinu nižší, meziročně klesá i výrobní cena mléka. Na spotřebitelských cenách to však zatím vidět není.
„V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent. Paradoxem je, že rozhodující cena tuzemských zemědělských komodit v měsíčním srovnání neustále klesají, ale v obchodech stále cena roste,“ řekl ČTK mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.
Panují také obavy, zda postupné kroky ke snížení inflace nemohou zapříčinit příliš velké zpomalení, které by následně českou ekonomiku posunulo až do deflace. V takovém případě by odpadla motivace investovat přebytečnou hotovost, jelikož ta by neztrácela na hodnotě.
Naopak nejlepší výnos by přinášelo zcela bezrizikové schraňování peněz například na účtu. Tím by se však výrazně zbrzdila celková ekonomika. „Vyloučit se to určitě nedá. Bude záležet i na vývoji světových cen například u energií nebo potravinářských komodit a také na vývoji kurzu koruny,“ říká Skořepa.
Podle Sklenáře ale deflaci teoreticky budeme vykazovat jen „papírově“, pokud vůbec. „Je zde šance, že kvůli započtení změn cen energii do ledna 2024 můžeme „papírově“ vykazovat deflaci, tedy meziroční pokles hodnoty spotřebitelského koše kvůli jedné položce,“ uvádí Petr Sklenář hlavní ekonom J&T banky. I toto riziko je ale poměrně malé. „Deflace jako dlouhodobý a trendový pokles cenové hladiny, tedy více cen, nám v dohledné době nehrozí,“ dodává.
18. května 2023 |
