Těžba v lomu ČSA, kde se nachází nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku, pomalu končí. „Dotěžujeme zbytky uhelné sloje, která je odkryta,“ potvrzuje Petr Lenc, šéf těžebních společností Sev.en.
Další osud obří jámy pod zámkem Jiřetín má být jiný, než u dříve rekultivovaných hnědouhelných lomů. Zatímco u Mostu a u Ústí nad Labem nedávno vznikla ve vytěžených jamách velká jezera, u lomu ČSA je ve hře varianta, že v části území se nechá volná ruka přírodě a do vznikajícího jezera se nebude voda dopouštět uměle. Důvodů je několik.
„U jezera Most i u jezera Milada bylo zadání od začátku poměrně jednoznačné a jasné: vytvořit příměstské rekreační oblasti. V té době nikdo neřešil, co to do budoucna bude znamenat z hlediska nákladů, kdo ty náklady bude platit a jakou výši budou mít,“ popisuje Petr Lenc. Přirozeně hladina jezera Most klesá, kvůli neočekávaně vysokému výparu. Proto je nutné do nádrže pumpovat vodu, což stojí miliony korun ročně.
Původní rekultivační plány ze 70. let předpokládaly, že se lomy budou zavírat postupně. „Kvůli tranzici Green Dealu však lomy skončí téměř ve stejný okamžik. A ve stejný okamžik bude potřeba mít vodu pro všechny zavřené a rekultivované lomy. A ta voda prostě není,“ vysvětluje Lenc.
Konec těžby hnědého uhlí přinese i citelný zásah do pracovního trhu. Podle Petra Lence celý těžební a energetický průmysl pod Krušnými horami zaměstnává desítky tisíc lidí. S „vypnutím“ uhlí je pro ně potřeba vytvořit nové pracovní příležitosti. A velkou šanci pro celý region představují areály zavíraných lomů. Mají robustní infrastrukturu: bytelná elektrická vedení, silnice i průmyslové provozy v zázemí.
Po konci těžby se o krajinu postarají člověk i příroda, tvrdí šéf těžařů |
„Pro lom ČSA pracujeme s balančním scénářem. Ten předpokládá, že se částečně nechá přírodě. Částečně se území připraví pro novou energetiku, tedy především pro solární elektrárny, pro výrobu zeleného vodíku, eventuálně pro bateriová úložiště. Vedle toho se dnešní zázemí lomu dá využívat jako průmyslový park,“ popisuje Petr Lenc s tím, že už dnes se pravidelně setkává s investory, kteří by chtěli v zavřeném lomu rozjet nové investice.
Jak velký prostor by měla dostat příroda v lomu ČSA? Kolik peněz má těžební společnost připravených na rekultivaci? Zůstanou obří těžební stroje jako muzejní exponáty? A proč by si stát měl pohlídat, aby dveře k zásobám hnědého uhlí zůstaly stále otevřené? To vše se dozvíte v nové epizodě podcastu Industrial.
Petr LencŘeditel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná. Firmy vede od roku 2020. Je absolventem střední průmyslové školy strojní v Teplicích a následně Fakulty strojní ČVUT v Praze. Od roku 2001 zastával post ředitele státního podniku Palivový kombinát Ústí. Je ženatý, má dva syny. Ve volném čase se věnuje turistice a sportu, k nejoblíbenějším patří florbal, který hraje aktivně a je i činovníkem florbalového klubu v Ústí nad Labem, kde s rodinou žije. |
