Desítky kilometrů silnic zakrytých sítěmi, kterými auta projíždějí jako skrz tunely. Neustále se rozšiřující zóna smrti a nad ní zavěšené vražedné drony. A k tomu každodenní nálety pomocí bezpilotních „letadélek“ na města i klíčovou infrastrukturu. Ruský útok na Ukrajinu ukazuje novou tvář války. Jak hrozbě čelit, řeší nejen vojáci, ale také výrobci v obranném průmyslu.
„Válku na Ukrajině sledujeme pozorně, tamní dění udává trendy. A nejen v radarové technice. Konflikty ukazují, kam technologie míří, a zejména je akcelerují – stejně jako jejich vývoj,“ říká šéf pardubického výrobce radarové techniky Retia Jan Mikulecký.
Firma, kterou před více než třiceti lety založili bývalí zaměstnanci pardubické Tesly, se zaměřuje na vojenskou radarovou techniku. Teď pracuje na detekčních zařízeních, která si právě s bezpilotními prostředky poradí, i když Jan Mikulecký o tom v podcastu Industrial mluví velmi opatrně.
„Detekce bezpilotních prostředků bude jedním z pilířů našeho výrobního programu, ale neřekl bych, že jediným či hlavním. Bezpilotní letadla existovala už dříve, ale měla jiné rozměry a operovala v jiných nadmořských výškách. Druhý pilíř budou aktivní radary dalekého a středního dosahu s různými možnostmi využití,“ říká.
Mikulecký, zkušený manažer z automobilového průmyslu, Retii řídí poslední dva roky. Když mluví o vývoji ve firmě, skloňuje slovo modularita. Retia chce skládat své radary na míru jednotlivým zákazníkům, a přitom využívat společné díly. Jako automobilky, které na jedné podvozkové platformě postaví sedan, kombík i dodávku.
Radary, ač to na první pohled nevypadá, prošly velkou technologickou revolucí. Zatímco na začátku je stále stará dobrá fyzika pracující s Dopplerovým efektem, dál se dějí věci. V Retii pracují s technologií 3D. „Představte si, že radarových signálů vysíláte obrovské množství za sekundu. Tohle množství informací musí moderní zařízení zpracovat. My se teď snažíme radar ,smrsknout‘. Dříve bylo potřeba šesti technologických vrstev, aby zařízení zobrazovalo potřebné informace. My se teď v Retii dostáváme na tři. A k tomu jsme schopni fúzovat data z několika radarů. Na jednom kopci máte jen radarovou anténu, na druhém další a všechna data se pak stékají v jiném místě. Toto je samozřejmě směr, kterým míříme,“ popisuje Mikulecký.
Firma chce růst a hledá nové lidi, a to jak do vývoje, tak do výroby. Především do Retie přicházejí lidé z elektrotechnických škol – ať už vysokých, nebo středních. „Ale není to dogma. Hlavní je mít chuť a vůli se něco naučit. My takovému člověku pomůžeme jeho znalosti prohlubovat a dál je rozvíjet,“ popisuje Mikulecký. Velký potenciál podle něj mají lidé z automotive, který teď nezažívá zrovna lehké časy.
Zároveň Retia nechce ztrácet cenné vyškolené zaměstnance a úzce spolupracuje s další pardubickou firmou – Eldis, která se zaměřuje na civilní radary. Eldis i Retia patří pod křídla tuzemské skupiny CSG, kterou ovládá Michal Strnad.
„Proto i s Eldisem chceme dát zaměstnancům možnost dalšího rozvoje, a to v rámci obou firem. Když stavíte civilní radar a vojenský radar, jsou to dvě poněkud odlišné disciplíny. Naše filozofie je spojit se, umožnit zaměstnancům přirozeně přecházet z jedné firmy do druhé. Když zaměstnanec v Retii začíná ztrácet motivaci, protože má pocit, že už se nemůže nic nového naučit, a dostává se do stereotypu, chceme mu v rámci skupiny CSG otevřít dveře do jiné firmy, tedy v našem oboru do Eldisu,“ uzavírá Mikulecký.
