Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Negativem jsou i rigidní pravidla práce či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Podle nich jsou velkým problémem i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen.
Kvalita trhu práce
Nezaměstnanost v Česku v červenci činila 3,3 procenta, v evidenci bylo bez přes 240 000 nezaměstnaných a úřady práce nabízely 313 250 volných míst. „Téměř 90 procent volných pracovních míst jsou nabídky práce, které nevyžadují ani ukončený maturitní obor. Jinými slovy, z velké části jde o nabídky práce s nízkou mzdou,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Předsudky proti zaměstnancům nad 50 let jsou přežitek, říká analytik |
Podle něj kvůli stárnutí obyvatel a růstu vzdělanosti navíc tyto pozice z velké části nebudou nikdy obsazeny, protože nebude kým. „Buď tedy zaniknou, nebo se česká ekonomika otevře migraci levné pracovní síly. Jedinou alternativu představuje transformace založená na digitalizaci, robotizaci a automatizaci,“ dodal.
Češi dlouho dojíždějí
Češi do práce dojíždějí v průměru 27 minut, což je v porovnání s ostatními státy dlouho. Tráví v ní také více času, týdně napracují téměř 40 hodin. Například v Německu je to zhruba o pět hodin méně. „Nejkratší pracovní výkon týdně podávají Nizozemci, kteří v práci nestráví ani 30,5 hodiny týdně. Celkově tak mají Češi 23. nejdelší průměrnou pracovní dobu,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Nizozemci jsou také na prvním místě v nabízení zkrácených úvazků, mají jich téměř 43 procent. Česku patří s podílem 5,7 procenta 21. místo v EU. Češi si navíc v porovnání například se severskými státy nemohou sami příliš rozhodovat o tom, kdy a jak budou pracovat. Zhruba třetina českých zaměstnavatelů dává pracovníkům alespoň částečně vybrat, nakolik chtějí pracovat z domova, v kolik hodin budou pracovat či do jaké míry mohou být samostatní.
Kvalita trhu práce: rozpad indikátorů
Podle autorů studie trpí nedostatkem zkrácených úvazků hlavně ženy, kterým to komplikuje návrat do práce po rodičovské dovolené nebo v jejím průběhu. Ženy také mají v průměru o 16,4 procenta nižší platy, což Česko v indexu rovnosti na trhu práce řadí na 23. místo.
„Mezinárodní studie ukazují, že se dominantním faktorem mzdových rozdílů mezi muži a ženami stávají děti. Naopak čím dál méně jej způsobují rozdíly ve vzdělání. Rozdíl v platech se začíná prudce zvyšovat v neprospěch žen po narození prvního dítěte. Naopak mzdy bezdětných žen jsou dost podobné mzdám mužů,“ uvedl Navrátil.
Na prvním místě v kvalitě trhu práce je podle indexu Rakousko, následované Dánskem, Lucemburskem, Nizozemskem a Švédskem. Naopak na posledním 27. místě je Bulharsko, před kterým se umístily Řecko, Lotyšsko, Maďarsko, Chorvatsko a Slovensko.
