Nejlépe ze srovnání vycházejí bankovní domy. „Index odpovědného úvěrování potvrzuje, že banky nabízejí vesměs bezpečné úvěry. Nejlepší hodnocení si odnášejí Air Bank, mBank a Česká spořitelna, jejichž úvěry mají přijatelné ceny, nabídka je transparentní a vymáhací proces je nastaven v zásadě korektně,“ říká analytik David Borges, jeden z autorů Indexu.
„Do skupiny nejlépe hodnocených společností, tedy těch se čtyřmi a třemi hvězdami, se ale dostala i řada nebankovních společností včetně poskytovatelů odložených splátek,“ doplňuje.
Slabé umístění, tedy jednu či žádnou hvězdu, obdržely nebankovní společnosti, které poskytují velmi drahé krátkodobé půjčky, a navíc mají podle autorů Indexu rezervy ve zveřejňovaných informacích, vymáhacím procesu či práci s úvěrovými registry.
Nejlevnější je kontokorent
Z hlediska ceny vychází z porovnávaných produktů nejlépe povolené přečerpání běžného účtu neboli kontokorent.
Banky jej nabízejí za úrokové sazby asi 20 procent ročně. Pokud si člověk formou kontokorentu vypůjčí na měsíc 20 tisíc korun, na úrocích jej to bude stát kolem 350 korun.
Zprostředkovatelé půjček vypadli ze zákona. Hrozí potíže, varují dluhoví experti![]() |
„Výhodou kontokorentu je i to, že na splácení není třeba myslet – dluh se automaticky uhradí z příjmu na účet. Na druhé straně stejně snadné je i zadlužení. I u této půjčky tedy platí, že by měla být využívána pouze příležitostně a vědomě. „Chodí-li lidé do minusu každý měsíc, s hospodařením domácnosti není něco v pořádku,“ podotýká Borges.
Stačí minimální splátka
O něco dražší půjčkou bývá kreditní karta, která patří mezi takzvané revolvingy. Jde o typ úvěru, který lze čerpat opakovaně, do výše předem schváleného limitu. Dvacetitisícová půjčka formou kreditní karty stojí v současnosti asi 400 korun měsíčně, což je podle Člověka v tísni stále přijatelná částka. „Banky navíc rády připomínají, že pokud dluh na kreditce splatí člověk včas, nemusí hradit žádné úroky. To je sice pravda, ale jsou tu i rizika,“ varují autoři Indexu.
Na rozdíl od kontokorentu si dlužník splacení dluhu na kreditní kartě musí obvykle sám hlídat, vysvětlují. Revolvingové produkty navíc fungují tak, že postačí splatit minimální částku. To ale prodlužuje dobu, po kterou člověk peníze dluží. Nakonec proto zaplatí na úrocích mnohem více, než kdyby srovnal dluh z výplaty nebo platil v pravidelných splátkách.
„Základní pravidlo tedy zní: splatit dluh z kreditky co nejdříve. Pokud se to nedaří, je lepší požádat o klasickou půjčku s pravidelnou splátkou. Ta bývá ostatně i levnější,“ radí analytik.
Lidé, kteří na úvěr od bank nedosáhnou, se většinou obracejí na nebankovní společnosti. Ty nabízejí buď revolvingové produkty anebo jednorázově splatné mikropůjčky, obojí však za vyšších cen než banky.
Z aktuálního Indexu odpovědného úvěrování vyplývá, že krátkodobou půjčku za přijatelných cenových podmínek lze získat od společností Home Credit (ta nabízí i půjčku Kamali), ESSOX, Cofidis a nově i Creditstar. Rozumné ceny nabízejí také poskytovatelé odložených plateb Twisto a Skip Pay. Náklady na měsíční dvacetitisícovou půjčku se u těchto společností pohybují do 600 korun.
Úrok ve stovkách procent
Na opačném konci žebříčku se umístily půjčky SOSCredit, CreditGo, CreditPortal a Půjčka7. Po přepočtení poplatků překračuje úroková sazba těchto úvěrů kolem 500 procent ročně. Náklady na měsíční půjčku ve výši 20 tisíc pak dosahují osmi tisíc i více. Některé z těchto společností však půjčují méně než 20 tisíc, takže reálný úrok je nižší.
Konec předražených půjček. Novela vymezí, kolik smí být maximální úrok![]() |
„Jednorázová splatnost v kombinaci s vysokou cenou je hlavní slabina mikropůjček. Lidé totiž mnohdy na úhradu požadované sumy nemají a půjčku si prodlužují, často opakovaně. Problém se tím však spíše odsouvá, než řeší,“ vysvětluje David Borges.
Nejpozději od roku 2027 by však mělo platit omezení úrokových sazeb a takto drahé půjčky již nebude možné nabízet. „Některé nebankovní společnosti možná kvůli novým pravidlům skončí, jiné začnou nejspíše nabízet levnější úvěry. První takové signály jsme již zaznamenali,“ uzavírá analytik organizace Člověk v tísni.




















