Hodnota Indexu očekávání firem ve srovnání s loňským podzimem vyskočila o 19,4 bodu na 3,7 bodu. Index se tak dostal z minusových hodnot poprvé od podzimu roku 2021.
„Nic tak převratného se nestalo, ale pozorujeme zlepšení v řadě indikátorů. Nejsme venku z lesa, nicméně předpokládáme, že pozitivní vývoj bude pokračovat s tím, že řada rizik tu stále ještě je,“ vysvětlil situaci Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.
Dobrou zprávou je zpomalení inflace. „Když se ale podíváte na inflační očekávání, tak označit je za ukotvená, tedy že by subjekty v Česku očekávaly rychlý návrat inflace ke dvěma procentům, to se zatím neděje. Inflaci za rok 2023 čekají analytici z finančního sektoru někde nad třemi procenty. Manažeři nefinančních korporací jsou ještě výše,“ vysvětlil Kupka s tím, že průměrnou inflaci pro letošek odhaduje v okolí deseti procent. V příštím roce by měla klesnout ke dvěma procentům, spíše ale bude o něco vyšší.
Maximálně čtyři procenta, přejí si české firmy úroky od České národní banky |
„Myslíme si, že už se sazby České národní banky vyšší nebudou. Záleží ale na růstu mezd. Pokud by rostly rychle, ještě jedno zvýšení sazeb je možné. Nemyslíme si ale, že k tomu dojde. Pokud ale inflace bude klesat pomaleji, je možné, že by ČNB sazby snížila později, než nyní plánuje,“ míní Kupka.
Firmy mají chuť se rozvíjet
Podle Pavla Prokopa, výkonného ředitele Firemního bankovnictví ČSOB je z výsledků průzkumu patrné, že firmy po předchozích letech spojených s uzavíráním provozů nebo energetickou krizí mají chuť opět normálně podnikat a rozvíjet se, aby zůstaly konkurenceschopné. „Firmy přestály hlavní topnou sezonu a ceny energií konečně začínají postupně klesat,“ komentoval Prokop.
Nejvíce optimistické jsou firmy obratově nejsilnější, naopak uprostřed jsou nejmenší firmy. Nejhorší očekávání mají firmy se středním obratem. „S velikostí firmy optimismus roste. Je vidět, že ve složité době se ti největší umí nejlépe přizpůsobit,“ doplnil Prokop.
Z oborového rozdělení se cítí nejvíce ohroženy firmy z oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství, dále ze zpracovatelského průmyslu, dopravy a skladování.
Prokop dále zmínil, že z průzkumu je celkově patrné, že firmy jsou přesvědčeny o tom, že to nejhorší už mají za sebou. „Firmy očekávají, že špatně už bylo. Jako největší rizika, která by mohla očekávaný pozitivní vývoj ohrozit, firmy vidí růst cen energií, vývoj ekonomické situace v zemi, nedostatek kvalitních zaměstnanců nebo změny v potřebách zákazníků,“ doplnil Prokop.
Polovina respondentů průzkumu od druhého čtvrtletí tohoto roku očekává růst poptávky. Zvýšení investic pak pro letošek předpokládá 44 procent firem a podnikatelů, což je vůbec nejvíc od podzimu 2019. „Celkový index i jeho komponenty reflektují obrat ekonomiky příznivým směrem, zároveň však i jistou křehkost pozitivního vývoje způsobenou setrvalou přítomností některých rizik,“ vysvětlil Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.
Optimismus roste i u firem v sousedním Slovensku. Tamní Index očekávání firem od loňského podzimu vyrostl o 14 bodů na 4,4 bodu. „Slovenská ekonomika se na přelomu roku úspěšně vyhnula recesi. Energetická krize ustupuje, ceny energií klesají a firmy opět zvažují investice,“ shrnul situace Marek Gábriš, hlavní ekonom ČSOB Slovensko.
