Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvPoslat zaměstnance jednou za rok na kurz, odškrtnout kolonku vzdělávání a na konci prosince rychle utratit zbytek rozpočtu. Přesně tak podle hostů iDNES Lounge rozvoj lidí fungovat nemá. S nástupem umělé inteligence se navíc chyba může firmám prodražit: dovednosti zastarávají rychleji a ochota učit se začíná být sama o sobě jednou z nejcennějších schopností zaměstnance.
„Každá firma, které záleží na rozvoji, učení, může mít konkurenční výhodu,“ říká koučka a lektorka Janka Kosecová. A zaměstnancům doporučuje totéž: „Pokud vás zajímá kariéra, chcete růst a být uplatnitelní na trhu i po padesátce, učte se.“
Tomáš Langer z Asociace profesního vzdělávání jde ještě dál. „Bez vzdělávání a rozvoje lidí to vůbec nejde. A není to žádný aktuální trend posledních let,“ říká.
Školení bez strategie
Problém podle něj není v tom, že by firmy nevzdělávaly vůbec. Často ale nevědí proč. Typickou situací je konec roku, nevyčerpaný rozpočet a rychlé hledání kurzu, na který lze zaměstnance poslat.
„Systematické vzdělávání musí vést k tomu, že se firmě daří lépe. Je potřeba začít tím, co firma potřebuje, jakou má strategii a kam chce růst. Pak řešit, co potřebuje tým a jak k tomu může přispět konkrétní člověk,“ vysvětluje Langer.
Právě tady podle něj řada českých podniků naráží. „Celá řada menších a středních firem nemá vůbec firemní strategii. Jak pak může být řízeno HR, potažmo vzdělávání a rozvoj lidí?“
Tomáš Křesťan, spolumajitel HR agentury Interim, souhlasí, že rozhodující bývá přístup vedení. „Záleží na majiteli, na lídrovi, který si chce lidi udržet, posouvat je a má plán. Bez plánu to prostě nejde.“
Přeškolit bývá levnější než nabírat
Investovat do vlastního zaměstnance přitom může být výhodnější než hledat náhradu na trhu. Člověk, který ve firmě už pracuje, zná její kulturu, procesy i kolegy.
„Pokud se zaměstnanec chce posunout a něco nového naučit, je pro firmu daleko lepší a levnější ho přeškolit než hledat někoho nového,“ tvrdí Křesťan. Přechod k nové technologii, jinému způsobu práce nebo dokonce do jiného oddělení může být díky tomu podstatně rychlejší.
iDNES LOUNGE
Sledovat další díly na iDNES.tvA firemní vzdělávání už dávno neznamená jen angličtinu nebo nový počítačový program. Podle Křesťana sahá od tvrdých odborných dovedností přes práci se zpětnou vazbou až po komunikaci se zákazníkem. „Zaměstnanec by měl třeba vědět, co mu přináší umělá inteligence a jak ji může využít pro sebe a svoji práci. Nemusí umět kódovat ani mít nastavené agenty.“
Kosecová by při sestavování vzdělávání začínala odborností. „Když člověk roste odborně, posouvá se i kariérně a stává se know-how firmy. Na konci máte vysoce specializovaného odborníka.“ Až za odborností podle ní následují jazyky a měkké dovednosti.
Češi zůstávají, firmy toho mohou využít
Výhodou českých zaměstnavatelů může být podle Langera relativně nízká ochota lidí stěhovat se za prací. „Jsme národ, který patří k těm, které nejméně fluktuují. Jsme závislí na místě, kde žijeme a máme kořeny, a nejsme příliš ochotní za prací cestovat.“
Kosecová v tom vidí příležitost. Firma může člověka dlouhodobě rozvíjet a připravovat mu kariéru uvnitř organizace. „Můžu využít toho, že člověk přijde do firmy, kariérně mi tam roste a můžu ho tam mít dvacet nebo třicet let.“
Hosty pořadu iDNES Lounge na téma „Vzdělávání a firemní rozvoj“ jsou (zleva) Tomáš Langer, prezident Asociace profesního vzdělávání, APROV, Tomáš Křesťan, spolumajitel HR agentury Interim, moderátor Vladimír Vokál a Janka Kosecová, koučka a lektorka leadershipu, zakladatelka značky Janka Srdcem.
Zkušenosti s firmami jsou ale podle ní velmi rozdílné. Nezáleží přitom nutně na velikosti. „Znám firmy, které mají fantastický vzdělávací program, vize a poslání. A znám i korporáty, které na konci roku zjistí, že jim zbyly peníze v rozpočtu, tak rychle někoho seženou, pošlou tam kvantum lidí a ze školení pak není nic.“
Sama Kosecová strávila 32 let v armádě, kde podle ní systematické vzdělávání fungovalo. „Člověk tam pochopí jednu věc: celoživotní vzdělávání je základní ingrediencí každého člověka v jakékoliv firmě.“
Kdo vlastně školí školitele?
Debata se dotkla i kvality vzdělávacího trhu. V posledních letech do něj směřovaly evropské peníze přes programy Úřadu práce. Podle Langera ale kontrola nebyla vždy dostatečná a vedle kvalitních poskytovatelů se objevily i firmy vytvořené prakticky jen kvůli dotacím.
„Existovaly firmy, které určitým způsobem systém obcházely. Někdy se vzdělávalo jen pro formu,“ říká Langer. Asociace proto podle něj prosazuje důslednější kontrolu kvality poskytovatelů.
Podobnou zkušenost má Kosecová. „Otevřela se vrata a mohl vstoupit prakticky jakýkoliv vzdělavatel. Mohli jste se během týdne stát školitelem práce před kamerou, aniž by někdo ověřoval, jestli to skutečně umíte.“
Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge |
Největší změnou, před kterou firemní vzdělávání stojí, je však umělá inteligence. A Langer připouští i velmi radikální scénář. „Skoro bych věřil, že bude možné nahradit 90 procent práce. Otázka je, jestli to budeme chtít.“
Jako příklad použil samotnou debatu. Hosté ani moderátor by teoreticky nemuseli sedět ve studiu. Otázky i odpovědi by vytvořila AI a před kamerou by mohl vystupovat avatar. Přesto tam lidé stále jsou. „AI nás už teď může nahradit. Ale neudělala to, protože to z nějakého důvodu nechceme,“ říká Langer.
To ovšem neznamená, že pracovní trh zůstane stejný. „Celá řada profesí, pozic a konkrétních lidí bude z trhu práce odcházet,“ připouští. Část lidí se podle něj může naopak vracet k činnostem, které jim dávají větší osobní smysl – od řemesel a malovýroby po gastronomii nebo farmaření.
Člověk a AI musejí umět žít spolu
Kosecová nevnímá budoucnost jen jako souboj člověka se strojem. Podstatnější bude podle ní naučit firmy oba světy propojit. Technologie může převzít rutinu, ale pracovní prostředí musí zůstat nastavené tak, aby v něm měl své místo člověk.
A právě schopnost průběžně se přizpůsobovat se podle hostů stává důležitější než jednotlivé kurzy a certifikáty. „Schopnost, ochota a vůle k učení je metakompetence. Je důležitější než všechny ostatní,“ shrnuje Langer. „Buďte otevření, učte se a přijímejte změnu jako přirozenou součást života.“
Křesťan k tomu přidává jednodušší lidské měřítko: „Dívejte se kolem sebe, učte se a vzdělávejte se, ale hlavně musíte být šťastní.“
A Kosecová nabízí firmám větu, která shrnuje prakticky celou debatu: „Nastavujte procesy tak, aby v nich mohl žít člověk i s umělou inteligencí.“
