Jen ze tří největších fondů, které spravují majetek v českých korunách, vybrali současnými poklesy zaskočení investoři od začátku října téměř 3,5 miliardy korun. To představuje čtyři procenta jejich celkového majetku.
Fondy peněžního trhu investují hlavně do státních a firemních dluhopisů s krátkou splatností. Cílí zejména na konzervativní investory, kteří hledají o něco vyšší výnos než na bankovním účtu, bojí se rizika a chtějí peníze uložit na krátkou dobu. Tito investoři v Česku převládají.
Pro správce fondů jsou nyní hrozbou, se kterou musí rychle počítat. Velmi citlivě reagují i na relativně malé ztráty, které fondy peněžního trhu vykazují, a stahují z nich peníze. Tyto ztráty jsou v jednotkách procent. Část z nich je dočasná kvůli ztížené prodejnosti některých dluhopisů, část bude trvalá například kvůli pádu islandských bank.
Ve srovnání s akciemi a obdobnými investicemi jsou tyto ztráty malé, u některých fondů peněžního trhu však dokázaly vynulovat i více než roční výnos. Rok je u těchto fondů považován za standardní měřítko jejich úspěšnosti.
"Dosud byli lidé v relativním klidu. Krize jako by šla mimo ně. Nyní, když i jejich fondy jsou v minusu kvůli špatným dluhopisům, se ptají, co se děje," říká Michal Zháněl, investiční poradce společnosti KZ Finance, která provozuje stránky ifondy.cz. "Byli ujišťováni, že jejich investice se prakticky nehýbe, jen pomalu roste. Že může přijít propad, to jim nikdo neřekl," dodává.
Vůbec největší fond v zemi, před měsícem ještě více než čtyřicet miliard obhospodařující Sporoinvest, přišel od 30. září do 10. října kvůli výběrům o 5,7 procenta majetku, vyplývá z povinného hlášení fondu o majetku a propočtů MF DNES.
Necelých pět procent majetku vybrali klienti z třetího největšího fondu – IKS Peněžního trhu Plus. Druhého největšího fondu KBC Multi Cash CSOB se výběry dotkly méně – ztráty zaznamenal na rozdíl od konkurence až minulý týden kvůli islandským bankám. Naopak fondy, které se drží investic do státních papírů a žádné ztráty nezaznamenaly, zůstávají v klidu. Příkladem je KB Peněžní.
Víc se bojí malí
Správci fondů, kteří jsou odlivem peněz nejvíc zasaženi, investory uklidňují. "Fond má na českém trhu nadprůměrnou pozici v bankovních úložkách, státních pokladničních poukázkách a hotovostní pozice fondu je silná," uvádí Pavel Hoffman, ředitel marketingu IKS KB, což je i správce peněžního fondu Plus.
"Situaci fondů České spořitelny pravidelně vyhodnocujeme. Hotovosti máme dostatek," uvádí ke Sporoinvestu Hana Trhoňová z firemní komunikace banky.
Pro správce fondů je to složitá situace. Při pokračujícím odlivu peněz by museli začít prodávat cenné papíry ještě před splatností, někteří mohou sáhnout po úvěru.
V současnosti, kdy trh dává přednost hotovosti, by jim obě varianty přinesly další náklady. "Není to nic masivního, ale jsou na trhu vidět," říká o výprodejích jeden z obchodníků s dluhopisy. Rychlý odliv majetku je přitom více stresující pro menší fondy než giganty. Menší fondy totiž kvůli konkurenceschopnosti drží obvykle menší hotovostní polštář pro výplaty klientů a s dluhopisy co nejméně obchodují.
