„Nedostupnost bydlení vyjádřená poměrem výše příjmu k ceně bytu se v Česku zhoršuje od roku 2012. O deset let později dosáhla maxima,“ upozornil Martin Machala, šéf programu Ownest. Blednoucí sen o vlastním bydlení má na svědomí zejména nízký počet nově postavených bytů a velmi dlouhý povolovací proces staveb v Česku. „To žene růst cen nemovitostí vzhůru rychleji, než stoupají příjmy domácností,“ dodal Machala.
Ceny podle analýzy, kterou má MF DNES k dispozici, vzrostly zejména ve velkých městech tak vysoko, že pro běžnou domácnost se financování nemovitosti hypotékou stalo v podstatě nemožným. K nedostupnosti bydlení přispívají i úrokové sazby, které jsou vyšší, než jsou Češi zvyklí z uplynulých let.
„Do nájmu proto míří nejen zdravotní sestry, učitelé, hasiči nebo policisté, o kterých se v posledních letech mluví, ale i začínající lékaři nebo právníci,“ dodal Machala.Ufinancovat hypotéku tak podle něj mají v Praze i Brně problém v podstatě všichni, kdo nemají vysoké příjmy nebo nadprůměrné úspory. „V Praze je pro získání hypotéky na rodinný byt s výměrou 65 metrů potřeba čistý příjem přes 81 tisíc korun, v Brně přes 63 tisíc korun. To jsou i v páru nadprůměrné mzdy,“ doplnil Machala.
Takový požadavek z hypotečního trhu může diskvalifikovat celou škálu pozic. Průměrná mzda totiž ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku přesáhla 43 tisíc hrubého, medián 37 tisíc. Nejvyšší šance na pořízení rodinného bydlení má například IT manažer, projektový manažer či advokát. V Brně dosáhne na byt o něco více příjmových skupin než na ty pražské. Tam na pětatřicetimetrový byt dosáhne i začínající policista či řidič. S větším bytem už mají smůlu i v moravské metropoli.
Mzdy rostly pomaleji než vše ostatní
Tuzemským mzdám v závodu s cenami nemovitostí došel dech. Průměrná republiková cena za metr čtvereční se koncem loňského roku pohybovala kolem 93 tisíc korun, uvádí Real Index poradenské společnosti Deloitte, který pravidelně sleduje ceny prodaných bytů v Česku. Ještě na konci roku 2018 to bylo lehce přes 57 tisíc korun. Mzdy přitom za uplynulých pět let neušly zdaleka tak velký kus cesty.
Podle Českého statistického úřadu průměrná mzda v roce 2018 přesáhla 28 tisíc korun, kdežto v loňském roce si průměrný zaměstnanec přišel zhruba na 40 tisíc korun hrubého. Navíc je třeba přičíst vyšší úrok, který za vypůjčené peníze musí zájemce zaplatit, a přísnější podmínky, které pro získání úvěru musí splnit. Před pěti lety byla průměrná úroková sazba pro získání hypotéky podle Hypoindexu 2,55 procenta, aktuálně je to 6,27 procenta a pokles nikdo neočekává.
Data společnosti Partners, která má MF DNES k dispozici, ukazují, že ještě před pěti lety člověk s hrubou mzdou ve výši 31 885 korun dosáhl při průměrné úrokové sazbě 2,55 procenta na hypoteční úvěr ve výši 2,87 milionu korun.
Letos je to při hrubé mzdě lehce přesahující 40 tisíc a úrokové sazbě ve výši 6,36 procenta jen 2,24 milionu. A to na pořízení bydlení stačí pouze v některých krajích.
„V minulých letech mzdy výrazně rostly, i tak ale v dostupnosti bydlení vidím posun k horšímu. V uplynulých deseti, patnácti letech příjmy sice šly významně nahoru, ale ceny nemovitostí rostly o něco rychleji. Velká města, především Praha a Brno, už zřejmě opravdu přestávají být dostupná. Na Západě města nejsou bydlením pro běžné lidi, ti musí jít na periferie. Centrum a širší centrum jsou pro lidi s vyššími příjmy,“ tvrdí místopředseda představenstva Gepard Finance David Eim.
Profese vytlačené z metropolí
Nedostupnost bydlení v metropolích má vysvětlení, společnost by ale na ni přesto mohla doplatit. Na bydlení totiž často nedosáhnou profese, které jsou pro chod měst zásadní. Okruh profesí, které na hypotéku nedosáhnou, se navíc stále rozšiřuje, jak ukazují data programu Ownest, který mladým lidem pomáhá zajistit vlastní bydlení a hypotéky prostřednictvím investora.
„Lidé zaměstnaní ve zdravotnictví nebo bezpečnosti nemají příjmy, které by jim umožnily sehnat bydlení ve velkých městech. Zároveň se však společnost bez jejich přítomnosti neobejde,“ doplňuje Eim. Pozitivněji vnímá situaci hypoteční analytička ze společnosti Sirius Finance Lucie Drásalová. „Neřekla bych, že na hypotéku dosáhnou jen vysokopříjmové profese. Třeba právníka jsem řešila jen jednoho v loňském roce. Obvykle máme standardní profese, třeba i učitele. V Praze a Brně jsou ale ceny nemovitostí skutečně extrémně vysoko,“ připouští Drásalová.
Nová čtvrť u stanice metra D nabídne dva tisíce bytů i pracovní místa |
V jiných částech republiky však podle ní šance na získání vlastního bydlení nadále existuje. „Hypotéky v ostatních lokalitách jsou stále někde kolem milionu a půl. Na to průměrný příjem stačí. Pokud bychom se bavili o celé republice, tak v tom případě jsou hypotéky stále dostupné,“ míní expertka. Podle oslovených odborníků není žádný důvod, aby nemovitosti výrazně zlevňovaly.
„Mluvilo se o tom, že sazby začnou pozvolna klesat. Paradoxně ale v posledních dvou týdnech čtyři banky sazby naopak zvedly. Čekám, že letos budou sazby stagnovat. Jestli k oživení dojde, tak až někdy v závěru roku,“ říká Drásalová.
Nebude to žádný sešup
V některých regionech ceny nemovitostí přesto klesat začaly. „Nemyslím si, že tam bude nějaký velký sešup. Nejde o žádnou uměle vytvořenou realitní bublinu, která by měla prasknout,“ prohlašuje expertka. Na cenách se podle ní odrazilo mimo jiné zdražení práce a materiálů potřebných pro výstavbu.
„U materiálů je prostor, aby ceny klesly. Cena práce ale níž nepůjde. Proto nevidím důvod, aby šly významně níž ceny,“ tvrdí. Mírný pokles přitom připouští pouze v případě starších nemovitostí.
Ani Eim neočekává změnu situace. Důvody ke zlevnění nevidí, navíc vysoké hypoteční sazby zřejmě jen tak nepominou. „Pokud by něco mělo zlevňovat, tak to budou paneláky v lokalitách, kde zájem není vysoký. Ostatní nemovitosti by zlevnily v případě, že by lidé nezvládali splácet hypotéky a museli by kvůli tomu své bydlení prodat. Tomu ale zatím nic nenasvědčuje,“ upozorňuje Eim.
Zdůrazňuje přitom, že většiny paneláků se zlevňování nedotkne. „I u panelových domů ceny pořád budou takové, že možná ani střední třída na takové bydlení nedosáhne. Bydlení je nedostatek,“ tvrdí Eim.
Nejméně dostupnými zřejmě nadále zůstanou Praha a Brno. „Obě města jsou skvělá místa k životu a většina majitelů nemovitostí přímo ve městě a bezprostředním okolí nemá moc důvodů snižovat cenu. Zájemců je dlouhodobě více než nabízených domů a bytů. „Navíc se stačí podívat na Západ a ceny nemovitostí v jednotlivých metropolích – vlastnické bydlení je tam také jen pro ty nejbohatší,“ říká Machala.
Jak dostupné je vlastní bydlení pro mladé v Praze?
