Každá koruna, kterou stát vynaloží na posílení národní bezpečnosti prostřednictvím nákupu tuzemského obranného sektoru, přináší několikanásobný přínos pro celou ekonomiku Česka. Vyplývá to z analýzy, kterou pro Sekci obranného průmyslu Hospodářské komory ČR zpracovala společnost Ernst & Young (EY).
Obranný průmysl, který generuje jedno procento HDP České republiky, prokazuje svůj ekonomický a strategický význam v době rostoucích geopolitických hrozeb, zdůrazňuje vedení Komory. V roce 2023 vygeneroval sektor obrat přibližně 3 miliardy eur, z toho většinu prostřednictvím exportu. České společnosti vyváží vojenské vybavení a technologie do 98 zemí světa, přičemž hodnota exportu dosahuje 2 miliardy eur ročně.
Banky nechtějí půjčovat zbrojařům, unijní předpisy přinášejí absurdní situace |
Podle prezidenta HK ČR Zdeňka Zajíčka je tento úspěch dán dlouholetou tradicí českého obranného průmyslu, a to zejména kvalitou, inovacemi a také zásadními geopolitickými výzvami. Podle něj však Česko stále naplno nevyužívá veškerý potenciál a všechny příležitosti, které se českým firmám obranného průmyslu nabízejí.
Renesance obrany
„Český obranný průmysl zažívá renesanci. Je nejen klíčovým pilířem ekonomiky, ale také strategickou součástí národní bezpečnosti. Pro další rozvoj je důležité sladit vládní strategii s prioritami obranného průmyslu a maximalizovat jeho potenciál,“ řekl Zajíček. Studie upozorňuje například na to, že absence jasné strategické vize Ministerstva obrany ČR vede ke zmatkům a neefektivní koordinaci mezi vládou a domácími výrobci.
Z dat analýzy vyplývá, že ačkoli české firmy získají přes 90 procent zakázek ministerstva obrany, jejich hodnota tvoří pouze 25 procent celkového objemu. Významné obranné projekty, jako jsou letadla F-35 a vrtulníky H-1, zahrnují českou účast, ale role jsou často nestrategické a omezené. To omezuje rozvoj domácího obranného sektoru a zdůrazňuje potřebu větší české účasti na strategických zakázkách s vysokou hodnotou, a to již od fáze výzkumu a vývoje.
V protivzdušné obraně jsme v Evropě nazí, varuje Jiří Šedivý |
Podle analýzy má obranný průmysl také multiplikační efekt na ekonomiku, který se pohybuje v rozmezí 1,1 až 2,3. To znamená, že každá jedna koruna vynaložená prostřednictvím akvizic do obranného průmyslu může vygenerovat až 2,3 koruny ve zbytku ekonomiky. Podle Komory některé konkrétní projekty s vysokou přidanou hodnotu ukazují, že tento multiplikační projekt může být i vyšší, když každá investovaná koruna může vygenerovat až 3,2 koruny.
Český obranný průmysl hraje zásadní roli v národní ekonomice, zejména díky svému silnému zaměření v oblastech vybavení pozemních sil, vojenských vozidel, střelných zbraní, munice a výroby radarů. Tento sektor koordinuje Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), která zahrnuje téměř 130 společností. Většina jejich produkce je určena pro mezinárodní trhy.
Možnosti tu jsou
Válka na Ukrajině výrazně zvýšila export, který vzrostl o 350 procent od roku 2021, v témže roce toto odvětví vygenerovalo tržby ve výši 2,1 miliardy eur z mezinárodního obchodu. Tento růst poptávky však nebyl doprovázen odpovídajícím nárůstem zaměstnanosti. V členských firmách AOBP je zaměstnáno pouze 20 000 pracovníků. Tento nedostatek pracovních sil podtrhuje potřebu investic do lidského kapitálu.
„Obranný průmysl stále nevyužívá svého potenciálu, a to ani za zvýšené poptávky v posledních letech,“ upozorňuje Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR. Jak dodává, je třeba investovat do lidského kapitálu a posílit soběstačnost.
Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, jako je Německo, Polsko a Slovensko, obranná politika České republiky zaostává. Navzdory splnění požadavku NATO na výdaje ve výši 2 procent HDP v loňském roce je tempo růstu výdajů na obranu pomalejší, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Většina obranného rozpočtu navíc směřuje do nákupu vybavení, investice do výzkumu a vývoje jsou minimální, upozorňuje Hospodářská komora. Česká republika patří mezi země s nejnižšími výdaji na vojenský výzkum a vývoj v Evropě.
