Podle statistik proběhly v prvních dvou měsících sezony na českých horách statisíce bezhotovostních transakcí v celkovém objemu 576 milionů korun. Počet těchto plateb se za poslední tři roky zvýšil o 38 procent a jejich celková hodnota o 20 procent. Růst se přitom týká nejen velkých lyžařských areálů, ale i menších regionálních středisek.
„Dvacetiprocentní nárůst útrat za poslední tři roky ukazuje, že si lyžaři bezhotovostní placení skutečně oblíbili. Chytrý telefon, a i při sportu především chytré hodinky, má dnes téměř každý a zaplatit s nimi je podstatně jednodušší než nosit hotovost,“ říká generální ředitel Global Payments Tomáš Furinda. Zároveň upozorňuje, že provozovatelé, kteří bezkontaktní platby nenabízejí, se dostávají do konkurenční nevýhody.
Čechy štvou skiareály, kde neberou karty. Proč horám stále vládne hotovost |
Změna je patrná i ve struktuře plateb. Zatímco dříve lidé kartou nebo mobilem platili spíše vyšší částky, dnes bezhotovostně hradí i drobné útraty například za občerstvení, služby na svahu nebo menší nákupy v okolí středisek. Tomu odpovídá i pokles průměrné hodnoty jedné transakce, která se za tři roky snížila z přibližně 1 032 na 953 korun.
„Lidé bezkontaktní platby využívají pro stále menší částky. To, co bylo v horských oblastech dříve spíše doplňkem, dnes považují za samozřejmost,“ doplňuje Furinda. Podle něj by podnikatelé v cestovním ruchu měli tomuto trendu vycházet maximálně vstříc a umožnit zákazníkům platit způsobem, který jim vyhovuje.
Skiareály mají vlastní politiku
Detailnější pohled na data ukazuje, že platební chování se výrazně liší podle velikosti a charakteru jednotlivých středisek. Global Payments zpracovává bezhotovostní platby napříč všemi typy služeb, a to od skipasů přes ubytování a gastronomii až po půjčovny vybavení či lyžařské školy.
Mezi největší platební uzly patří především Černá Hora a Pec pod Sněžkou, Klínovec a Špindlerův Mlýn. Tyto lokality během pouhých dvou zimních měsíců generují dohromady desítky milionů korun. Nejsilnějším bezhotovostním střediskem je SkiResort ČERNÁ HORA – PEC, kde objem plateb dosahuje zhruba 90 milionů korun při téměř 110 tisících transakcí. Průměrná útrata zde činí přibližně 770 korun.
Klínovec a Špindlerův Mlýn se pohybují v rozmezí 35 až 42 milionů korun, s desítkami tisíc transakcí a průměrnou platbou mezi 1 200 a 1 350 korunami. Oproti tomu kompaktnější a lokální areály sice generují nižší celkové objemy, často však vykazují vyšší průměrné útraty. Typickým příkladem jsou Kouty nad Desnou nebo Plešivec – Abertamy, kde se průměrná hodnota jedné platby pohybuje kolem 2 300 korun, i když celkový objem zůstává v řádu jednotek milionů.
Hotovost ustupuje. Obchody bez karet přicházejí na horách o tržby, potvrdil průzkum |
Specifický model představuje Dolní Morava. Zde průměrná útrata dosahuje zhruba 460 korun, což odpovídá častým menším platbám během dne.
Z hlediska struktury tržeb se nejvíce daří oblastem s širokou nabídkou doprovodných služeb. SkiResort ČERNÁ HORA – PEC, Špindlerův Mlýn i Klínovec kombinují vysoký objem plateb s velkým počtem menších transakcí, typicky v gastronomii, horských barech, kavárnách, půjčovnách vybavení nebo lyžařských školách. Naopak v areálech, kde hraje větší roli ubytování a komplexní balíčky služeb, je patrná vyšší průměrná hodnota jedné platby.
Útraty se liší
Česká data zapadají do širšího středoevropského kontextu. Statistiky Global Payments ze zimních středisek v Česku, na Slovensku a v Rakousku ukazují, že platební chování zimních turistů má v regionu podobnou dynamiku, liší se však v absolutních objemech i výši útrat.
Zatímco v Česku se během prosince a ledna letošní sezony přes terminály Global Payments protočilo 576 milionů korun, na Slovensku to bylo přibližně 356 milionů korun. V Rakousku dosáhl objem bezhotovostních plateb zhruba 977 milionů korun, a to i přesto, že prosinec byl v alpských oblastech na sníh poměrně chudý.
Průměrná hodnota jedné transakce činí na českých horách zhruba 953 korun, na Slovensku 1 014 korun a v Rakousku 1 193 korun. Čísla tak potvrzují, že bezhotovostní platby dnes představují významnou a běžnou součást zimní turistiky napříč střední Evropou a nikoli jako lokální výjimku, ale jako standardní součást fungování horských středisek.
