Radek Hušek (vpravo) a Daniel Vach založili firmu Sens Food vyrábějící jídla z...

Radek Hušek (vpravo) a Daniel Vach založili firmu Sens Food vyrábějící jídla z cvrčků před třemi lety | foto:  Michal Šula, MAFRA

Stamiliony cvrčků pro Evropu. Češi otevřou největší hmyzí farmu na světě

  • 160
Hmyz se letos stane povoleným jídlem v celé EU. Zatím si státy ošetřovaly tuto problematiku odlišně – někde to šlo, ale třeba v Česku ne. Jedinou výjimkou u nás byly degustace jídel s hmyzem. A podnikatelé už větří novou příležitost. „V Thajsku otevřeme největší cvrččí farmu na světě,“ říkají průkopníci jídla s hmyzem Radek Hušek a Daniel Vach.

Od ledna jsou cvrčci a další adepti z říše hmyzu v Evropské unii zařazeni mezi takzvané tradiční potraviny třetích zemí. A nyní stačí už jen zjednodušené schvalovací kolečko, podle odhadu Radka Huška čítající pár měsíců, na jednotlivé druhy hmyzu. Cvrčci a potemníci už jsou podle české veterinární správy v procesu.

Radek Hušek a Daniel Vach jsou připraveni. Spolu před lety přišli s nápadem prodávat proteinové a energetické tyčinky Sens z cvrččí mouky a svůj byznys už slušně rozjeli. Zhruba za měsíc by měla zahájit výrobu jejich cvrččí farma v Thajsku a vozit do Evropy 3,5 tuny mletých cvrčků měsíčně.

„Konkurence je zatím malá, takže půjde o největší cvrččí farmu na světě,“ vypráví Hušek s tím, že za rok se v ní otočí na osm set milionů cvrčků. S novou legislativní úpravou očekává, že stoupne zájem o hmyz jako jídlo, do vlaku naskočí více firem a díky tomu vzroste poptávka také po jejich cvrččí mouce. Pokud se tak stane, jsou podnikatelé připraveni mouku využívat nejen sami na výrobu tyčinek, ale prodávat ji dalším zpracovatelům.

Hmyz snesou i vegetariáni

„Cílem je, aby byla cvrččí mouka levnější než kuřecí maso. Nižší cena navíc přiláká další firmy,“ míní Hušek. Zatím se cena cvrččí mouky pohybuje od tisíce do dvou tisíc korun za kilo, což je důvodem, proč jejich tyčinky začínají s cenou na necelých padesáti korunách.

Cvrččí farmy doposud v Thajsku fungovaly na koleně. Jsou tam pro ně lepší klimatické podmínky než v tuzemsku, nicméně v chovu je co zdokonalovat. „V kotcích jsou cvrčci, lidé chodí, krmí je, vše se dělá ručně. To vše se dá vylepšit, automatizovat,“ popisuje Hušek, o co nyní podnikatelé usilují.

Hušek a Vach se začali myšlenkou na rozjezd podnikání s brouky zabývat v půlce roku 2015. Na hmyzu našli spoustu pozitiv – je výživný, ekologický, chov třeba právě cvrčků spotřebuje řádově méně vody, úrodné půdy či vytvoří méně skleníkových plynů než chov krav. Navíc cvrček necítí bolest, takže je podle Huškových zkušeností přijatelný i pro některé vegetariány a vegany.

Oba si při rozjezdu načetli publikaci OSN z roku 2013 Jedlý hmyz a rozhodli se jít vysvětlovat lidem, proč je dobré hmyz jíst. Vše si dobře promysleli. „Neuvažovali jsme o žádných škorpionech v čokoládě, nechtěli jsme děsit lidi. Chtěli jsme vytvořit něco, co naučí lidi jíst hmyz,“ popisuje Hušek.

Proto třeba dosud neměli na obalu svých proteinových a energetických tyčinek žádnou fotku cvrčka, i když napsáno to tam je. Nyní má přibýt kreslený cvrček.

Švába ne, i když je výživný

„Když jsme přemýšleli, jaký hmyz zvolit, tak druhou alternativou byl moučný červ. Na toho ale na přednáškách, kde se ptám, co jsou možní zákazníci ochotni akceptovat, reaguje jen pár lidí. Cvrček vychází nejlépe. Je to taková pohádková postava, lidé se ho nebojí,“ vysvětluje Hušek.

„Hodně výživní jsou i švábi, ale ty by nikdo nejedl,“ dodává. S jejich cílem naučit jíst a neděsit souvisí terminologie, kterou vytvořili. Najemno rozemletým cvrčkům, kteří se používají v jejich tyčinkách, říkají cvrččí mouka, i když jde vlastně o obdobu sušeného hovězího.

Začátky však byly složitější než jen vybrat správný druh hmyzu. Se svým nápadem před necelými třemi lety Hušek a Vach u ministerstva zemědělství narazili. Podnikatelé to však nevzdali a firmu založili ve Velké Británii, kde získali povolení na dovoz a zpracování cvrčků. Prodávat tyčinky díky tomu mohli v celé Unii. Dnes, kdy se čeká na definitivní ano z EU, jsou ve výhodě. Na rozdíl od ostatních už mohou svůj byznys rozvíjet.

Hušek a Vach zároveň brzy našli spojence v kuchaři Petru Ocknechtovi, který vaří z hmyzu, a v docentce Marii Borkovcové z Mendelovy univerzity v Brně, která se jako jedna z prvních v Evropě začala věnovat entomofágii (využívání hmyzu jako potraviny). Prvních 315 tisíc korun na rozjezd získali prostřednictvím projektu umístěného na crowdfundingový server Kickstarter, další peníze poskytl fond Karla Janečka UP21. Janeček sám se pak podle Huška stal velkým fandou jejich tyčinek Sens.

A není sám. Skrze web se prodávají i na českém trhu a prodeje jsou podle majitelů srovnatelné s dalšími evropskými státy. K dostání jsou v některých fitness centrech, prodejnách zdravé výživy, v Makru či na internetovém prodejci potravin rohlik.cz. Jednání běží podle Huška i s některými drogeriemi a jedním obchodním řetězcem.

„Cvrččí tyčinky u nás prodáváme a oblíbené jsou hlavně ty proteinové,“ uvádí Kristýna Rýcová z tělocvičny Železná koule. Prodej tyčinek avizovali nejprve na sociálních sítích, na úvod udělali i ochutnávku s majiteli a na recepci mají stále k tyčinkám letáky. Stálí návštěvníci tak už vědí.

„Ti noví se diví, a když ochutnají, tak jsou ve finále nejvíce překvapeni tím, že tam nenarazí na nějaký kus brouka, protože cvrčci jsou rozemletí vážně najemno,“ popisuje Rýcová.

Sens Foods nyní prodává přes deset tisíc tyčinek měsíčně a podle Huška číslo každý měsíc roste. Tržby počítají v milionech korun. Tyčinkami přitom skončit nechtějí. „Rádi bychom přišli na začátku příštího roku s dalším produktem, mělo by to být něco běžnějšího ke svačině,“ uzavírá Hušek.