Česká veterinární správa nyní pracuje na tom, aby evropská pravidla přenesla také do českých zákonů.
„Všechny potraviny živočišného původu jsou v EU vyráběny pouze ve schválených nebo registrovaných podnicích. V zájmu zachování rovných podmínek na trhu je proto nezbytné požadovat schválení nebo registraci i pro podniky, které budou vyrábět potraviny živočišného původu z hmyzu,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Helena Šindlerová.
Podle novely se mají chovatelé i obchodníci řídit od ledna 2019, obchody však mohou díky evropské legislativě oficiálně prodávat potraviny z hmyzu již teď. Například na pultech řetězce Penny Market se objevil chleba s podílem cvrččí mouky.
Obchody či restaurace však musí splnit dvě podmínky. Druh, který se v nabídce objeví, již musel být nabízen jako potravina v jiných členských státech Evropské unie. Do konce letošního roku musí také výrobci zažádat o registraci těchto druhů jako potravinu.
Česko patří v chovu ke špičce
Na první pohled vypadá bílá přepravka naplněná moukou zcela bez života. Pak však Ivan Papoušek, jednatel hmyzí farmy Papek, substrát prohrábne rukou. V tu chvíli se obsah promění v pohyblivý písek. Celá přepravka ožívá a červi se snaží rychle schovat zpět na dno.
Podobných krabic je na farmě přes sedm tisíc kusů. V některých žijí teprve larvy, v jiných již dospělí brouci. „Na většině nemusí být ani víko, po plastové stěně tento hmyz nevyleze,“ vysvětluje Papoušek, který je s 13letou praxí jedním ze sedmi hlavních prvovýrobců v Česku.
Farma Papek, která sídlí v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, vyprodukuje měsíčně přibližně tři tuny moučného červa a tunu dalšího hmyzu, mezi který patří například švábi. Konečnými zákazníky společnosti byla doposud zvířata. Papek dodává larvy do šesti českých zoologických zahrad. Největší část jde však na export do zahraničích hmyzích zpracoven. Jako protein či olej pak míří hmyzí produkt například do zvířecích krmiv.
Kromě toho se hmyz na talíři týkal jen festivalů či degustací, kde zájemci mohli speciality ochutnat. Ale to se nyní změní. Na začátku roku schválil Evropský parlament a Rada EU nařízení, díky kterému se hmyz zařadil mezi takzvané „nové potraviny“. Novelu veterinárního zákona, která by reagovala na evropskou legislativu, momentálně připravuje Státní veterinární správa.
„Pro koncového zákazníka to znamená jistotu, že bude konzumovat bezpečnou potravinu. Hmyz se dá určitě pozřít syrový, ale člověk se tak vystavuje riziku, že na povrchu hmyzu budou bakterie. Každý, kdo bude hmyz připravovat, by měl mít povědomí o tom, že ho musí tepelně ošetřit,“ dodává Papoušek.
Domnívá se, že se nyní výrobky z hmyzu či brouků zpřístupní i širokým skupinám zájemců, které pominou vzhled hmyzu a budou konzumovat například právě chleba, ve kterém je cvrččí mouka. Produkty podle něj obsahují zdraví prospěšné látky, například množství bílkovin a stejně jako ryby i omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
Že se z pohledu zákona dostali někteří bezobratlí do kategorie hospodářských zvířat, má i další dopady. Pro zacházení s prasaty nebo skotem platí v EU docela přísná pravidla pro jejich chov i poslední chvíle na jatkách. Ta se však na hmyz a brouky vztahovat nebudou.
„Hmyz nemá vyšší nervovou soustavu, necítí bolest. Usmrcení se provádí buď rychlým zmrazením, či hozením do horké vody. Zní to nelidsky, ale u hmyzu je to zkrátka něco trochu jiného,“ vysvětluje Papoušek jednu z výhod. „U drůbeže se mluví o tom, zda je klec dostatečně velká. Nám ale veterinář nemůže říct, že je jedinců v nádobě hodně. Kdyby jich bylo málo, nedařilo by se jim. Hmyz má sdružovací efekt, stádo musí být dostatečně velké.“
Využitelný je i trus
Další plus vidí Papoušek v nízké spotřebě vody. Tu totiž hmyz dokáže vstřebávat ze vzdušné vlhkosti, substrátů nebo z krmiva, které dostává z jablek, mrkve či brambor. Vodu tak využijí zaměstnanci farmy spíše jen na vymývání plastových přepravek.
Využití objevila společnost Papek i v hmyzím trusu. Přestože se prozatím nachází před farmou v několikametrové hromadě připomínající tmavý přesetý písek, o který nikdo nemá zájem, má s ním firma velké plány.
„Teď trus čeká spíše na to, až ho spálíme v bioplynové stanici, ale plánujeme ho zpracovávat a prodávat jako hnojivo. Už jsme si to nechali certifikovat. Je to čisté, ekologické, nesmrdí to a pomalu se rozpouští,“ vysvětluje Papoušek.
Stamiliony cvrčků pro Evropu. Češi otevřou největší hmyzí farmu na světě |
Na výrobu hnojiva se plánuje zaměřit především v příštím roce. To by se firma měla stěhovat do větších prostor, kterými by se její výrobní kapacita zvýšila až čtyřnásobně. Díky legislativě očekává Papoušek větší poptávku po hmyzu. Nepočítá však s tím, že by byl podíl larev určených pro lidskou spotřebu větší než podíl hmyzu pro zvířata, který v Česku doposud převažuje.
„Rozhodně bude výraznější část tvořit zpracovaný hmyz, který se bude nabízet například v podobě mouky. Přímá gastronomie, kdy bude hmyz stále vypadat jako hmyz, bude jen zlomkem výroby,“ odhaduje Papoušek.
Zpracování v Česku chybí
Česká republika má jako výrobce hmyzu podle Papouška mezi zeměmi EU významnou pozici. Žádné statistiky na počet exportovaného hmyzu však neexistují. „Díky tomu, že se bavím s ostatními výrobci, kteří jsou ve Spolku výrobců hmyzu a vyvážejí hmyz do západních zemí, vím, že ostatní státy přešly spíše na pozici prodejců či zpracovatelů. Češi jsou zdatní chovatelé. Jsou tu dostupná krmiva, jsme dobře geograficky položení a máme s chovem zkušenosti,“ vysvětluje Papoušek.
Přesto se v tuzemsku nenachází ani jedna hmyzí zpracovna. Poměrně významná zpracovna Insect se nachází ve Francii, kam přesouvá hmyz mnoho evropských výrobců. „Rád bych, kdyby se nám povedlo domluvit se s nějakým českým investorem a vybudovat zde zpracovatelskou kapacitu, aby se hmyz nemusel vozit tisíce kilometrů do jiných zemí a zpracovaný pak zase zpět do Česka,“ říká Papoušek.
Důležitou roli hraje ve výrobním hmyzím segmentu lidská práce. Společnost Papek má sedm stálých zaměstnanců na plný úvazek. Na farmě mají plné ruce práce. Nebo spíše brouků, které třídí podle stáří či stadia vývoje. Jeden ze zaměstnanců zrovna vyklepává přepravku s červy do síta, které hmyz oddělí od substrátu. Další zaměstnankyně pak připravuje nádoby s „čistým masem“ na export.
„Tradičně se hmyz choval v Holandsku, Belgii či Německu. Pak se postupně chovatelství z těch států vytrácelo a teď s hmyzem jen obchodují. Nevyplatí se jim ho přímo produkovat. Raději larvy dovezou odněkud, kde ještě lidská práce není tak drahá,“ vysvětluje Papoušek, proč je Česko v tomto odvětví významným producentem.
Lidská práce má podle něj podíl na ceně hmyzu zhruba z jedné třetiny. Cena larev moučného červa se pohybuje mezi 100 až 130 korunami za kilogram. Šváby prodává společnost do zoologických zahrad za 2,50 korun za kus.
Do budoucna však lze očekávat automatizaci i v tomto odvětví. Již teď vzniká poblíž Paříže ve městě Évry výrobna, která by měla produkovat přibližně 40 tun moučných červů měsíčně. Lidskou práci, jako je krmení, čištění přepravek či přesívání červů, budou dělat roboti.
