Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvUniverzální ekonomická poučka zní jasně: rozdáváním peněz - navíc na dluh - se inflace neutlumí, řekla Horská. O to překvapivější může být, že k rozdávání vedle Rakušanů sahají i Švédové, Slovinci, Irové, Belgičané, nebo Němci. V České republice se ale vláda k těmto krokům staví poměrně rezervovaně, což je podle Heleny Horské vzhledem k možným rizikům do budoucna správné.
„Pokud dochází k zasypávání ekonomiky penězi, tak to přináší problémy. V současné chvíli není v České republice vidět příliš velký pokles spotřeby, a i proto se má stát podívat hlavně na nabídkovou stranu, kde ty potíže jsou. Je potřeba pomoci firmám,“ řekla pro iDNES.cz Helena Horská.
Plošná pomoc českým domácnostem tedy kvůli možným inflačním rizikům do dalších měsíců nemá podle Horské příliš smysl a státy by se měly snažit podporu lépe zacílit.
„Vláda musí pomáhat těm domácnostem, které jsou ohrožené chudobou. Nemá celou ekonomiku zasypávat penězi, ale přijít s cílenou pomocí,“ uvedla Helena Horská.
Rychlost opatření komplikuje byrokracie
Řada expertů ale poukazuje na to, že cenové dopady na české domácnosti jsou nyní opravdu extrémní a vláda podle některých měla přijít s cílenou pomocí už mnohem dříve, a to ideálně v říjnu.
Podle Horské je tento problém spojený hlavně se složitým rozhodovacím procesem, kvůli kterému se špatně vymýšlí pomoc, která bude rychlá a cílená. Některá opatření totiž vyžadují schválení třeba i ze strany evropských orgánů, což je v praktické rovině velice zdlouhavé.
Zrušená superhrubá mzda jako chyba
Na současné míře inflace se podle Horské podepsala i fiskální politika předchozí vlády, která do ekonomiky napumpovala velké množství peněz. Negativně k celé situaci přispěl i kupříkladu zrušený koncept superhrubé mzdy, ke kterému došlo ve velmi nevhodnou dobu.
„Český stát během covidu vložil do ekonomiky asi 900 miliard korun, což skončilo ve velké míře v nadúsporách českých domácností. Důvodem bylo třeba i zrušení superhrubé mzdy, kvůli čemuž se stát připravil asi o 100 miliard korun. Tyto uspořené peníze jsou ale nyní problematické pro možnou inflaci do dalších měsíců. Kdyby to domácnosti vrhly do spotřeby, tak by ta inflace byla ještě vyšší,“ tvrdí Horská.
KOMENTÁŘ: Nesvádějme inflaci na válku a konejme, radí Václav Klaus |
Lidé, kteří si během covidu naspořili dodatečné finanční prostředky, tak by podle Horské měli investovat hlavně do vlastní budoucnosti. Příkladem je třeba příprava na důchodový věk. Investice by se ale měly rozložit do několika nejrůznějších kanálů, aby se riziko možného propadu co nejvíce snížilo. Nemělo by se zapomínat ale ani na dostatečnou tvorbu rezerv.
Pozor na zaručenou mzdu
Horská v Rozstřelu pro iDNES.cz vládě také doporučila, aby si hlídala poměr mezi sociálními dávkami a minimální mzdou tak. I za současné situace se totiž lidem musí vyplácet pracovat. Zároveň vládu varovala před možnými dopady zaručené mzdy, a to i kvůli riziku vzniku inflační spirály.
„Základ možné inflační spirály je ve mzdách. Když vzrostou o patnáct procent, tak se firmám také minimálně o 15 procent navýší jejích náklady. To v případě zachování stejných marží povede ke zvýšení cen výrobků a inflace si pak začne žít vlastním životem. I proto se domnívám, že je potřeba zrušit koncept zaručené mzdy, který je do budoucna opravdu velkou inflační hrozbou,“ dodala Horská.
