Meziroční růst HDP byl nejvýraznější od druhého čtvrtletí 2022, tedy za poslední tři roky. Táhla ho podle dřívějších údajů ČSÚ zejména spotřeba domácností, přispěla i změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.
„Růst HDP je poháněn především nadále rostoucí spotřebou domácností. Ty tím reflektují svou stále zlepšující se situaci, kdy se jejich reálné příjmy zvyšují a průměrný příjem ze zaměstnání dosáhl ve druhém čtvrtletí už 52,5 tisíce korun. Negativní stránku tohoto vývoje pociťují firmy, jimž meziročně vzrostly mzdové náklady o víc než 8 %, což kompenzují nižší mírou investic, ale i meziročně nižší ziskovostí,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.
„Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou. Pokud jde o domácnosti, je vidět, že se jejich reálná finanční situace zlepšuje, ale nikoliv tak dramaticky, jak by odpovídalo vývoji průměrných mezd. Ve skutečnosti se reálný příjem na hlavu zvýšil meziročně jen o 0,3 procenta,“ dodal analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Analytici předpokládají, že za celý letošní rok míří ekonomika k růstu nad dvě procenta, což by znamenalo zrychlení z loňského jednoho procenta. Podobné očekávání má i ministerstvo financí, které ve své srpnové prognóze očekávalo pro letošek růst HDP o 2,1 procenta. Optimističtější je Česká národní banka s prognózou hospodářského růstu 2,6 procenta.
