„Čistě matematicky bychom museli výdaje na obranu zvýšit o zhruba 250 miliard Kč. Taková částka odpovídá přibližně 11 procentům celkových výdajů státního rozpočtu a je téměř stejná, jako celý rozpočet ministerstva školství,“ uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Šlo by podle něj o gigantický výdaj. Podotkl, že z důvodu opakování tohoto výdaje každý rok by nebylo udržitelné jej financovat na dluh a peníze by stát musel ušetřit jinde nebo vybrat na vyšších daních. Připomněl, že konsolidační balíček současné vlády dosahoval objemu 150 miliard Kč. Bylo by tedy podle něj zapotřebí radikálnějších opatření.
Ke splnění požadavků zvýšení výdajů se podle analytika Deloitte Davida Marka nabízí tři možnosti. Za jednu označil zdvojnásobení schodku státního rozpočtu, za druhou najít v rozpočtu na výdajové straně úspory a za třetí zvýšení daní.
Trump promluvil o 5 procentech HDP v NATO a obsazení průplavu či Grónska |
„Možností je samozřejmě libovolná kombinace uvedených možností. Každá z nich přitom znamená dodatečnou zátěž pro ekonomiku, i když v jiné formě,“ dodal.
Požadované zvýšení na obranu by znamenalo radikálně zvýšené deficity státního rozpočtu, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. Tak rychle podle něj strukturu rozpočtu přestavět nelze. „Muselo by se to řešit přes další zadlužení příštích generací. Realisticky by to znamenalo zhruba zdvojnásobení dnešních schodků. I tak by to přineslo, zejména v delším období, nutnost škrtat spoustu jiných výdajů,“ řekl.
„Jedním limitem by byla schopnost ministerstva obrany vysoutěžit veřejné zakázky v takovém objemu, ještě zásadnější omezení by ale představovala výrobní kapacita ekonomik EU, zejména pokud by měly obdobně navyšovat výdaje na obranu všechny země,“ řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zvyšování obranyschopnosti je podle něj nyní nepochybně zásadní téma, nelze ho však uskutečnit skokově, míní. Nutné podle něj bude rozplánovat zvyšování výdajů do několika let tak, aby dávalo smysl logisticky a aby se dokázaly průmyslové kapacity přizpůsobit zvýšené poptávce.
Trump přitvrzuje, chce pět procent HDP na obranu. Podle Česka je to nyní příliš |
Na druhou stranu by to pro českou ekonomiku znamenalo nastartování růstu HDP, míní Bartoň. Velkou část vojenského vybavení, za které by vláda musela utrácet, by podle něj šlo vyrobit v české ekonomice, a ta by tak podle něj zažila konjunkturu. České firmy by postupně mohly významně získat i na subdodávkách pro postupně se rozvíjející evropský zbrojní sektor.
„S trochou nadsázky můžeme říci, že by to byl skvělý revitalizační program pro skomírající český sektor výroby autosoučástek. Relativně rychle by bylo také možné navýšit výrobu střeliva,“ poznamenal.
Dvě procenta HDP budou minimum, řekl Fiala
Premiér Petr Fiala ovšem na tiskové konferenci řekl, že dvě procenta HDP na obranu bude minimální hranice. Realistické je podle něj bavit se o třech procentech v horizontu několika let.
„Budeme se muset bavit i o tom, zda dávat víc. Jsou země, které už teď dávají čtyři procenta. A pojďme hledat tu správnou hranici,“ uvedl. Česko se podle něj debatě nebrání. „Pokud bude docházet k nějakému navýšení toho závazku, tak to nepochybně nebude z roku na rok, ale bude to navýšení postupné,“ dodal premiér.
Do armády má přilákat více zájemců náborový příspěvek až milion korun |
Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo. Konečné posouzení čerpání obranných výdajů a jejich uznání má ale v kompetenci NATO, výsledek by měl být podle ministerstva známý ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Celkem loni podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ke splnění dvouprocentního cíle směřovalo nejméně 23 z 32 členských zemí aliance. Spojené státy dávají na vojenské výdaje asi 3,4 procenta HDP.
