Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu se výsledky ekonomiky zlepšily. Původně Český statistický úřad uváděl, že meziroční růst HDP činil ve třetím čtvrtletí 1,6 procenta a meziměsíční pokles 0,4 procenta.
Navzdory mírnému zlepšení výkonu ekonomiky oproti předběžnému odhadu představují údaje za třetí čtvrtletí stále výrazné zpomalení růstu HDP. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla ekonomika meziročně podle revidovaných údajů o 3,6 procenta a v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta.
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika ve třetím čtvrtletí po pěti růstech v řadě klesla. V letošním druhém čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí o 0,6 procenta.
HDP táhne níž poptávka
Negativně HDP ovlivnila především nižší spotřeba. Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 2,4 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta.
„Na straně poptávky byla ve třetím čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Evropská komise očekává příští rok recesi, snížila odhad ekonomiky |
Pokles nastal i v meziročním srovnání, a to v nákupu jak trvanlivých, tak netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
Negativně spotřeba domácností překvapila analytiky Raiffeisenbank. „Zatímco naše prognóza počítala s mezikvartálním poklesem poblíž 1,5 procenta, realita je u 3,2 procenta. Spotřební výdaje domácností se tak staly největší brzdou ekonomické aktivity,“ uvedl David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
Tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy například investic či nemovitostí, mezičtvrtletně klesla o 0,3 procenta, meziročně ale stoupla o 4,6 procenta. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty +9,9 miliardy korun. Bylo tak o 6,8 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku.
Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 4,7 procenta a meziročně o 10,5 procenta. Meziroční růst byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními a vývozem motorových vozidel.
Vyhlížení recese
„Závěrečné čtvrtletí letošního roku zlepšení ekonomické aktivity nejspíše nenabídne a ekonomika tak pravděpodobně vstoupí do recese, která však podle našich odhadů bude pouze mělká,“ očekává ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
V právě probíhajícím kvartálu se podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UnicCredit Bank obrázek HDP zásadně nezmění. „Na straně produkce se budou podniky snažit maximálně zužitkovat výhodně zafixované ceny energií. Zejména zpracovatelský průmysl tedy bude přispívat k dynamice HDP kladně, byť zůstane část produkce v neprodaných zásobách. Prudký propad dynamiky pak čekáme v ekonomice s přelomem roku,“ vysvětlil Sobíšek.
Na propad se ale podle něj většina podniků chystá, takže by neměl přinést zásadní překvapení. „Klíčová ovšem bude doba trvání zmíněného propadu. Pokud se od února či března obnoví v tuzemsku i zahraničí poptávka, ocitneme se v módu krátké technické recese. Kdyby se ale oživení poptávky odkládalo, vyvolalo by další dopady včetně propouštění a odkládání investic, což by mohlo vést k hlubší recesi,“ míní Sobíšek s tím, že o dalším vývoji rozhodnou zejména ceny energií.
„Ochlazování ekonomiky již začalo a vzhledem k mezičtvrletnímu propadu nám hrozí už v závěru tohoto roku technická recese. V roce 2023 očekáváme další zpomalení růstu na 0,9 procenta a níže,“ komentuje výsledky Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
