Sazka

Sazka | foto: Sazka

Konec stíracích losů a omezená Sportka. Loterní daň může rozpočtu uškodit

  • 145
Ve Sněmovně vrcholí bitva o rozpočet a politici hledají cesty, jak snížit obří schodek 320 miliard. Ve hře je i vyšší zdanění hazardu. Poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) přišel s návrhem, který by skokově zvýšil loterní sektorovou daň ze stávajících 35 procent na 55. Podle sázkařů by to znamenalo konec stíracích losů a efekt pro rozpočet by byl nakonec opačný.

Změn by doznaly živé hry jako ruleta, ty by se podle Bělobrádka měly danit 25 procenty místo stávajících 23. Bělobrádek si od návrhu slibuje 1,3 miliardy korun navíc. „Prostor pro zdanění tam je. Když se podíváte na regulaci automatů, je už na samé hranici. Musíme se dívat nejen na společenskou nebezpečnost,“ řekl iDNES.cz exšéf KDU-ČSL k razantnímu navýšení daně. 

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, slibuje si výnos až 300 milionů korun

Lidovecký poslanec vznesl tento týden podnět na sněmovním rozpočtovém výboru jako protinávrh k poslaneckému návrhu Andreje Babiše. Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek nebo tombol. U binga nebo rulety pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. Rozpočtu by to mělo navíc přinést 300 milionů, což Bělobrádek označil za málo ambiciózní a přál by si řešení na celoevropské úrovni.

Zdanit Sportku jako automaty

Loterie jsou přitom nejméně rizikový hazard a stát k jejich většímu zdanění sáhl již letos, kdy sazbu navýšil o 12 procent na 35. Nyní jsou tak zdaněny stejně jako hrací automaty. Ministerstvo financí varovalo před přesunem loterií do šedé ekonomiky.

Proti návrhu expředsedy lidovců se tvrdě ohradili sázkaři jako Tisport nebo Sazka, provozovatel největší číselné loterie v Česku. „Sazka, jak ji známe dnes, by přestala existovat. Došlo by k ukončení nerentabilních produktů, jako například prodej stíracích losů. Zvýšení daní by zásadně utlumilo i hlavní loterii Sportka,“ řekl v reakci generální ředitel společnosti Robert Chvátal. 

Podle Chvátala dojde i k omezení distribuční a prodejní sítě Sazka, což by nejvíce odnesly malé obce. „Dopad na státní rozpočet nebude plus až 1,3 miliardy. Propad odvodů u sazky může být více než miliarda korun ročně,“ doplnil. Sazka ilustruje aplikaci navrhované sazby na výsledcích jejího hospodaření za rok 2019. Pokud by už platila nová sazba daně, skončila by údajně firma ve ztrátě 60 milionů korun. 

Česko je stále hazardní velmoc

Polovina Čechů si loni čichla k hazardu. Gambler utratí běžně 50 tisíc měsíčně

Bělobrádkův návrh argumentuje celoevropskou zprávou zprávy o loterním sektoru v Evropě (European Lotteries) z roku 2017, která hovoří o průměrném zdanění loterií 64 procent, v nich jsou ale započteny celkové odvody včetně nákladů na licence. Stejný report uvádí v roce 2018 i 2019 ve výši zdanění ve výši 52 procent. 

Pozměňovací návrh by tak podle sázkařů znamenal celkové zdanění ve výši 70 procent. Loterie v EU jsou navíc většinou státní, případně je provozují neziskové organizace, které výnosy přerozdělují například na řešení prevence a léčby závislostí.

Podle experta na závislosti Jindřicha Vobořila postrádají takové kroky smysl. „Tento návrh je nejen nešťastný. Neopírá se o racionální analýzy a je bez vazby na logiku samotného hazardního zákona, jehož smyslem bylo regulovat problém patologického hráčství,“ uvedl někdejší protidrogový koordinátor. Podle něj má regulace hazardu probíhat odstupňovaně podle škodlivosti a celospolečenských dopadů. „V zemích EU činí 70 procent trhu nejméně rizikové loterie, v Česku je tomu však přesně naopak,“ dodal Vobořil.