Vláda přišla s novým daňovým balíčkem, ve kterém počítá s vyšším zdaněním hazardu. Vy jste se proti navrhovaným změnám ohradili. Co je na nich špatně?
Zejména to, že absolutně nekopírují výsledky analýz a studií, které byly za poslední roky na Úřadu vlády s využitím nemalých finančních prostředků realizovány. Návrh de facto trestá nejméně nebezpečnou formu hazardu, tedy loterie, nejvyšším nárůstem zdanění, zatímco ty nejvíce nebezpečné jako jsou herny a kasina, nechává na pokoji. To nedává smysl a jde to proti všem odborným poznatkům.
V čem to jde proti sobě?
Rozdílné sazby byly nastaveny podle nebezpečnosti jednotlivých typů her a předcházela tomu dlouhá debata. Socioekonomické náklady loterií jsou nízké a není proto třeba řešit pravidla pro odpovědné hraní. S nadsázkou se dá říct, že ve sportce za pár minut dům asi neprohrajete.
Jak by měly daně vypadat?
Rozumím snaze o větší výběr. Ale to se dá udělat i v souladu s dosavadním přístupem. Navrhujeme zvýšení daně na výherní automaty na 38 procent (dnes je 35 procent) a zbytek sazeb nechat tak, jak jsou. Variant je více a všechny jsou ve výsledném výběru daní lepší než původně navrhovaná změna.
Nepřesunou se potom automaty do ilegálních heren?
Zvýšení daně na automaty ani místní regulace hazardu nikdy neměly za následek zvýšení počet nelegálních heren 1:1, jak varovali provozovatelé automatů. Nelegálních heren v minulosti vyšším zdaněním nebo regulací přibylo pouze v nižších jednotkách procent oproti původnímu stavu a celní správa si s nimi je navíc schopna velmi dobře poradit.
Proč by se neměly více zdanit i loterie? Je to přece také forma hazardu.
Klidně se o tom můžeme bavit. Buďme si ale vědomi toho, že když zvedneme daně u automatů o dvě nebo tři procenta, bude to pro stát mít mnohem větší výnos, než kdybychom zvedli daně z loterií třeba i o desítky procent. Zkrátka proto, že tento segment trhu je proti automatovému byznysu marginální.
Takže byste uvítali, aby v Česku bylo více loterií a méně automatového hazardu?
Nikdy jsme neprosazovali v oblasti hazardu prohibici. Určitá hravost v lidech je a za nás je jednoznačně lepší, když ji veřejnost ukojí občasným nákupem losu nebo vsazením číselné loterie, než když zničí sobě i své rodině takový člověk život hraním automatů či rulety. Návykovost a společenská nebezpečnost je tam nepoměrně vyšší. Porovnáme-li náš hazardní trh s rozvrstvením trhu v jiných zemích EU, zjistíme, že jiné státy mají o desítky procent více loterií a o desítky procent méně automatů.
Poslanci navrhovali větší zdanění loterií již v roce 2015. Nakonec k němu ale nedošlo. Nenapravily by se tak nyní staré křivdy?
Spíše tenkrát byla snaha hazardních lobbistů o to, aby křivdy vznikly. A nyní je tu tato snaha zpět. On ten nový návrh je vlastně zrecyklovaný návrh z roku 2015, pouze vytažený z šuplíku. Sněmovna ho nepodpořila právě s tím, že vůbec nepostupuje podle principu rizikovosti jednotlivých her. Jediné, o co se odůvodnění tohoto návrhu opírá, je Lafferova křivka, tedy fakt, že loterie zvýšení „ještě unesou“. My potřebujeme mít hazardní hry daňově odškálované podle jejich společenské škodlivosti, nikoliv náhodným zabodnutím pera do hodnoty, o kterou komu daň zvýšíme.
Má váš postoj podporu z řad politiků?
Ano. Vnímám souhlasné reakce například u předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Jednáme i s členy rozpočtového výboru a řadou dalších. Máme hodně pozitivních ohlasů. Věřím, že v této věci zvítězí rozum.
Jak si Česko stojí ve zdanění hazardu v porovnání s okolními zeměmi, potažmo celé EU?
Oproti většině zemí, se kterými má cenu Českou republiku porovnávat, máme podstatně výše zdaněny právě loterie. Co se zdanění automatů týče, určitě nejsme nikde u stropu. Tam Česko snese vyšší zdanění. Hodně věcí se zlepšilo, pořád jsme ale na půli cesty dostat se na úroveň civilizované Evropy. Mimochodem, bude-li mít větší zdanění automatového hazardu za výsledek mimo jiné i opětovné snížení jejich počtu, je to jen a jen pozitivní vedlejší efekt. 41 000 automatů Česko opravdu nepotřebuje, tak jako jich před lety nepotřebovalo vysoko nad sto tisíc.
Proč se v Česku automaty tak drží?
Zejména kvůli předchozímu nastavení, které bylo u nás úplně strašné. Byli jsme skutečnou automatovou „velmocí“. Pro porovnání, ve stejné době jich mělo Rakousko osm až deset tisíc. Z takové výchozí pozice se regulace řeší velice obtížně a je malý zázrak, že se to podařilo o takový kus posunout. Navíc u nás vždy byla velice silná hazardní lobby.
Bavíme se hlavně o změnách daní, ale co dalšího považujete za důležité v hazardní problematice? Co by se mělo zlepšit?
Asi nejdůležitější jsou dvě věci, obě velmi závažné. První z nich je fakt, že po letech stále nefunguje registr vyloučených hráčů, který byl velmi podstatnou částí změn legislativy. Už se snad blížíme jeho realizaci, ale zpoždění je strašlivé. Druhou je pak absurdní fakt, že přestože se zde bavíme o zvyšování a změnách daní, dlouhodobým problémem je zajištění financí na realizaci akčního plánu pro oblast závislostí a pro služby, které pracují s klienty. V současně vyjednaném návrhu rozpočtu 2020 chybí několik desítek milionů jen pro dosažení úrovně letošního roku.
Daňové změny se netýkají jen hazardu. Spatřujete problém ještě v jiné oblasti?
Sledujeme společně s kolegy i jiné závislosti, hlavně alkohol. A situace je zde obdobná jako u hazardních her. Stát se chystá zdražit pouze tvrdý alkohol, což dělá opět zcela v rozporu z vlastními zjištěními. Podkladové studie říkají přesný opak toho, co tvrdí paní ministryně Schillerová. V případě snahy snížit spotřebu alkoholu by totiž museli primárně zvednout daň plošně, případně zvýšit daň na víno. Dovozovat bez jakýchkoli analytických podkladů, že lidi přeučíme z tvrdého na pivo a víno a bude to mít pozitivní efekt, je nesmysl. Je to rizikový a nepromyšlený krok.
