Loni se vybralo na dani z automatů (technických her) za první polovinu roku 4,26 miliardy korun, letos to bylo jen 2,3 miliardy. To se dá interpretovat tak, že lidé nechali u legálních provozovatelů, kteří daně platí, téměř o polovinu méně než rok předtím. Co se stalo?
Podle mluvčího Unie herního průmyslu Andreje Čírtka lidé od 1. ledna začali hrát skokově méně v legálních zařízeních. „Nemalá část výpadku tržeb na legálních technických zařízeních byla transformována do tržeb kvízomatů, které také nabízejí válcovou hru s možností výhry, ale bez registrace či povinných přestávek ve hře,“ říká.
Jinými slovy - hráči odešli hrát tam, kde od nich nikdo nechce občanku a nezastavuje jim hru na automatu každé dvě hodiny, jak stanoví od letoška zákon.
Podobně to vidí i další účastník trhu. „Na vině je jednoznačně nový zákon, který otevřel obrovský prostor pro černý trh a jemuž legální provozovatelé nemohou konkurovat,“ zlobí se Petr Mikoška, ředitel Synot Tipu. Jednoho asi ze čtyřicítky legálních provozovatelů automatů a heren.
První větší zátah
Minulý týden policie oznámila, že zadržela 10 lidí a obvinila je z účasti na organizované zločinecké skupině. Šlo o osoby, které stojí za rozmístěním a provozem kvízomatů s obchodními názvy Quizzard, Slevostroj, Golden Horse a Diascope. Dělo se tak už od roku 2014, kdy se první z nich začaly objevovat v souvislosti se zvyšující se daní z hazardu a zpřísněním pravidel.
Nelegálních heren v Praze ubývá, poslední se skrývají na tajných místech |
Kvízomaty začaly nahrazovat legální automaty díky drobnému triku - automaty pokládaly jednou za čas hráči kvízovou otázku, a tím se definovaly jako znalostní a nikoliv hazardní přístroje. Provozovatelé pak tyto přístroje, vybavené znaleckými posudky, že nejde o hazard, rozšířili do nonstopů a barů. Z automatů se neplatí daně a hraje se na nich anonymně.
Státní správa dlouho váhala, jak argumentaci právně napadnout, a otálela s jejich zabavováním. Ještě letos na jaře redaktoři MF DNES v rámci reportáže navštívili několik veřejně přístupných míst, kde si na kvízomatech anonymně zahráli.
Přesun na Slovensko
Počátkem letošního roku rozvázal celníkům ruce rozsudek Krajského soudu v Ostravě, který v podstatě řekl, že ke znaleckým posudkům není třeba přihlížet, protože výherní automat přece pozná i laik. Celníci na základě udání od legálních provozovatelů našli 153 nelegálních heren a zabavovali všechny typy nelegálních automatů. Nyní padla i první obvinění. Podle policie jde o lidi, kteří mají dlouholeté zkušenosti s provozem legálních hazardních her, tedy o někoho původem z legální branže.
Nyní se zdá, že kvízomatáři přesouvají svůj byznys na sousední Slovensko. „Problém kvízomatů se podle informací tamní finanční správy od začátku roku 2018 objevuje především v západní části Slovenska,“ říká Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.
Státní správa ale ještě zdaleka nemá nad kvízomatáři vyhráno – ti své přístroje neustále programově upravují tak, aby se vymanili z definice výherního automatu. „Jednotlivé typy kvízomatů se liší, je potřeba jistá míra obezřetnosti,“ připouští Žurovec.
Ani zástupci legálního byznysu nejásají. Celní správa je pořád o krok za černými hernami, které dál mají prostor vydělávat. „Přes probíhající represi ze strany celní správy si na sebe kvízomat za pár týdnů vydělá a jeho zabavení po této době provozovatele zas tak nebolí,“ uvádí Čírtek.
O hazardní daň z automatů se dělí obec a stát. Obec má možnost legální automaty na svém území omezit - zatím to udělalo 640 obcí. Na nelegály je ale krátká.
