Neměli bychom mít pověst jen jako země piva, říká nastupující ministr Havlíček

  9:57aktualizováno  9:57
Máme na to, abychom se zařadili k technologické špičce. Dosud nám však chybělo sebevědomí dát to najevo, říká Karel Havlíček. Dlouhé roky hájil zájmy malých podnikatelů a v poslední době bojoval za miliardy pro vědu a výzkum. Nyní míří do čela ministerstva průmyslu a obchodu.

Nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Havlíček, kterého provází pověst velmi pracovitého muže, neskrývá, že na post, kam ho má prezident Miloš Zeman jmenovat příští týden, přichází s velkými ambicemi.

„Jsem ale stále nohama na zemi, vím, že nemůžu hned změnit úplně všechno. Chci se zaměřit na čtyři nebo pět hlavních priorit a ty dotáhnout k hmatatelnému cíli,“ tvrdí. Mezi nimi je například energetická koncepce, která zajistí budoucí potřeby, a rozhodnutí o výstavbě jaderných bloků. Nebo také kroky, které mají rozhýbat telekomunikační trh a v důsledku zlevnit Čechům mobilní data.

O další věci, jako je třeba zjednodušení byrokracie pro podnikatele, se pokoušeli už předchůdci. Změny mají nastat také v podpoře podnikání. Havlíček říká, že chce všechny příslušné agentury – CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism – „secvaknout“ pod jednu střechu. „Dát je do jedné budovy, kde najdou podnikatelé celkový servis. Navíc se tím ještě ušetří. Vznikne něco jako ‚český dům služeb pro podnikatele‘,“ říká Havlíček. Na úřad si také „nese“ inovační strategii, které se věnoval jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Skoro to vypadá, že přicházíte na ministerstvo jako spasitel, který vyřeší všechny problémy, co se tam nakupily. Je to však také „zatuhlý“ státní úřad se spoustou protichůdných vlivů. Jak to chcete rozhýbat?
Musíme ukázat, že ministerstvo je opravdovým institucionálním vlajkonošem českého byznysu a průmyslu. Je třeba vzbudit hrdost k resortu. A lidé musejí vědět, že je třeba se poprat o výsledek. Ono to není tak špatné, i dnes je tam celá řada srdcařů, jen potřebují vědět, že se do čela postaví někdo, kdo je ochoten schytat první ránu. A mně nevadí, když ji dostanu. Řekl jsem, že chci, aby tam lidé pracovali 16 hodin. To byla pochopitelně nadsázka. Ale určitě chci, aby jeli na plný výkon. A zároveň, aby nepodléhali tlakům zvnějšku, které tam existují.

Jak tu hrdost probudit?
Třeba tím, co už v rámci vládní rady děláme, tedy novou strategií Česká republika – Země budoucnosti. To tu nikdo neříkal. Vždy jsme říkali, že jsme zemí příběhů, úžasných památek, nikdo však Česko neprezentoval jako zemi, která patří k nejlepším v inovacích nebo technologiích.

Karel Havlíček

Nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Budoucí ministr Karel Havlíček (49) vystudoval ČVUT a doktorské studium na VŠE v Praze. Dosud působí jako místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Dlouhá léta hájil zájmy podnikatelů jako šéf Asociace malých a středních podniků. Vybudoval skupinu Sindat, která vlastní podniky v oblastech finální chemie, speciálních textilií a biotechnologií. Z podnikání se nyní kvůli ohlášenému ministerskému angažmá stahuje, podíly ve firmách prodává. Prezident Miloš Zeman má Havlíčka jmenovat novým ministrem průmyslu v úterý 30. dubna.

A máme co prezentovat?
Když to řeknu byznysově, produkt máme. Chybělo nám však sebevědomí vytáhnout ho ven a ukázat ho ve světě. Nechceme už říkat, že jsme zemí s levnou pracovní silou, kde se investice vyplatí díky nízkým nákladům. Naopak, chceme říkat, že u nás nejsou levné investice, ale ty, které se vrátí na přidané hodnotě. Říkat, že inovace umíme. Namátkou, je tu nejvýkonnější laser na světě, české součástky „pohánějí“ vozítko Curiosity po Marsu, naši výzkumníci vyvinuli technologii, která přemění pouštní vzduch na vodu.

To bychom ale přece našli i jinde. Je tu nějaké plus navíc?
Ne každá země se může pochlubit tím, že třetina tvorby produktu je v oblasti průmyslu. Ne všude mají takové technologické a vzdělávací zázemí. Ne všude je přes sto výzkumných center, ne každá země má tak dobré výsledky v oblasti fyziky a chemie nebo klinické medicíny. Netvrdím, že je naší ambicí být jedničkou, ale chci, abychom nejen produktově, ale i „psychologicky“ dostali Česko mezi země, o nichž se mluví jako o vysoce inovativních zemích. V Evropě je to sedm osm zemí.

Například?
Tou cestou šly před patnácti dvaceti lety skandinávské země. A třeba také Bavorsko. To bylo vnímáno jako země piva, párků nebo Alp. Dnes je to region kosmických klastrů, lídr v pokročilých technologiích, země, která je centrem pro vývoj autonomního řízení vozidel. Z Mnichova, kterému celé Německo s despektem říkalo „velká vesnice“, se stala jedna z technologických metropolí celé střední Evropy. Nechci, aby Česká republika zůstala zakonzervovaná pouze jako země piva nebo jako země hokeje.

Nemáte rád pivo a hokej?
Použil jsem slovo „pouze“. Je skvělé, že to tu máme a že jsme dobří ve sportu. Ale zároveň chci, aby tu mladí zůstávali nebo se sem vraceli po studiích v zahraničí. Nejen kvůli citové vazbě, kvůli tomu, že tu máme Karlův most a Český Krumlov, ale i díky tomu, že tu budou mít možnost se realizovat.

Zmiňujete věci, kterými se Česko může pochlubit. Může se také „pochlubit“ 156. příčkou (ze 190 zemí), pokud jde o získání stavebního povolení. Co s tím udělat?
Zjednodušeně řečeno, naplnit naši inovační strategii. Jsme podle stejného žebříčku jedničkou na světě v oblasti podpory exportu, ale mezi nejhoršími ve stavebních povoleních. Cokoliv tu postavit je nadlidský výkon. Strategie počítá s budováním technologické i stavební infrastruktury, obsahuje i rekodifikaci stavebního práva, včetně digitalizace dokumentace. To je jeden z konkrétních úkolů. A pokud to s premiérem budeme dál tlačit, mohlo by to už letos do legislativního řízení. A fungovat za dva roky, ne až v roce 2027, jak se původně počítalo.

Jak tedy bude česká ekonomika vypadat za deset let?
Pokud budeme důslední a naplníme tu inovační strategii, kterou považuji za jeden z nejvýznamnějších dokumentů posledních dvaceti let, jsem přesvědčen, že mezi roky 2025 a 2030 se můžeme skutečně dostat mezi elitní sedmičku či osmičku. Máme na to ekonomicky, výzkumně i ve smyslu vzdělávání. Po třiceti letech od revoluce jsme v situaci, kdy jedeme vagonem první třídy evropského rychlíku, jsme ekonomicky na špičce, ale to neznamená, že zde máme nejlepší prostředí. Jeden ze základních předpokladů je, abychom zdroje, které dnes vyděláváme, neprojedli, ale rozumně je alokovali.

Co máte na mysli?
Nemůžeme chtít po lidech, abychom všechno přesměrovali do budoucnosti, když jim zároveň nějak nezvedneme komfort. Ale na druhou stranu, nemůžeme z toho udělat „dům sociálních služeb“. Musí to být vyvážené, něco dát do investic, něco do vyššího komfortu a něco na snížení dluhu. A je jasné, že vždy budou skupiny těch naštvaných. Ty nesmíme pozurážet, ale naopak vysvětlit, že jim a jejich dětem vytváříme stabilnější prostředí.

Do jakých konkrétních inovací tu zmiňovanou část dát?
Měníme systém hodnocení výzkumu, jeho financování, hodnocení výzkumných center. Investujeme do digitalizace státní správy, občané i podnikatelé mají právo zdarma vědět, co všechno po nich stát chce a najít to na webu. Zároveň zavádíme polytechnickou výchovu na školách, rozjíždíme nebývalou podporu startupů. A investice si vyžádají i budování chytré infrastruktury. Nastupují elektromobily. Nemá ale třeba smysl, aby stát podporoval každého, kdo si ho chce koupit. To se musí porvat prodejci. Stát musí postavit hřiště, budovat systém pro to, aby to fungovalo, stavět dobíjecí stanice.

Potáhnou českou ekonomiku stále automobilky jako dnes?
Ne úplně. Budeme technologická země, která bude vázaná na automobilový průmysl. Ale je otázka, jak ten bude vypadat. Nezmění se jen pohon aut, ale mění se i systém návazných služeb, prodej aut, která se budou více sdílet. Automobilový průmysl projde velkou změnou, ne všichni to ustojí. Nepůjde jen o to auto vyrobit, ale spravovat celý systém okolo toho. V čase přibude autonomní řízení, k tomu je třeba vybudovat celou infrastrukturu, navigační systémy. To je příležitost pro velké množství nových firem. Proto tu chceme prosadit jedno ze čtyř center umělé inteligence, která mají v Evropě vzniknout. Míříme k tomu stát se jednou z velmocí v této oblasti.

O inovacích se dnes mluví i v souvislosti s dotacemi. Peníze v programech jsou, ale podnikatelé o ně často nestojí, je to prý spojeno s obrovskou administrativou. Co s tím?
Neřekl bych, že o ně nestojí. A ani že by největší bariérou byla administrativa, byť je úmorná. Největším problémem začíná být nepředvídatelnost. Podnikatel čeká rok, než se to schválí. A pak několik měsíců, než dostane peníze. Jenže on potřebuje investovat, má nasmlouvané úvěry. Tyhle informace letí trhem. Musíme nastavit systém tak, abychom peníze k podnikatelům dostali co nejrychleji.

Odborářský boss Josef Středula tvrdí, že Babišův kabinet funguje stylem pokus omyl. Někdy to tak skutečně vypadá. Jak to zlepšit?
To je zjednodušení. Stejně jako každý lídr i premiér si testuje ministry za pochodu, šéfové resortů jsou pod obrovským tlakem a nelze vždy odhadnout dopředu, jak se s ním vyrovnají. Ministři se mění v každé vládě. Nemyslím například, že paní Nováková byla špatná, spíše se hledalo řešení, které by více odpovídalo konceptu premiéra, prioritám. A celkově bych účtoval až po skončení období. Když se podíváme na první rok vlády a budu to hodnotit ze svého dvorku: zvedly se zásadně výdaje na výzkum a vývoj, máme v této oblasti nejlepší výsledky za mnoho let a vědu řídíme koncepčně – to není ze mě, ale je to stanovisko Akademie věd. Státní rozpočet byl vyrovnaný, snižujeme dluh, nezaměstnanost je nejnižší v Evropě, bankovní prostředí jedno z nejvyspělejších…

To přece nemusí být zásluha vlády.
To je zásluha všech. Vláda vytváří dvorek, kde se ty výkony realizují, hřiště, kde se hraje. A musí delegovat rozhodčího. Ale výsledek musí uhrát podniky, živnostníci, zaměstnanci, organizace. To, že jsme na tom dobře, je zásluhou všech aktérů. Je jasné, že je stále spousta chyb, je třeba zlepšovat podnikatelské prostředí.

Máte nyní výraznou podporu od premiéra. Nebude pro vás jako nestraníka však handicap, že za sebou nemáte stranu, která by tlačila, co chce prosadit?
To, že jsem třicet let pracoval jako nepolitik může být i výhoda, i když chápu, že to v určitých chvílích může být handicap. V současné vládě je řada nestraníků, myslím, že model, kdy ministra musí dělat především zasloužilý funkcionář a člen strany, je již přežitý. A ani premiér to neřídí stranicky, ale hlavně odborně, i to byla jedna z věcí, proč jsem do toho šel. Ona i vládní rada pro výzkum je vlastně malé ministerstvo s rozpočtem jako středně velký resort. A podařilo se nám přesvědčit vládu a věřím, že i nemalou část veřejnosti, že to jsou dobře uložené zdroje.

Nejčtenější

Podnikatelský „zázrak“ socialismu. Za úspěchem JZD Slušovice stála StB

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Fenomén, socialistický zázrak – tak se o třítisícových Slušovicích obvykle mluví. Legenda praví, že JZD Slušovice byl...

Obchod s vyřazeným zbožím skupuje věci, které nechtějí ani některé řetězce

ilustrační snímek

Skleničky, hrnečky, brýle, baterie, džíny, sekačky na trávu, sponky do vlasů nebo krém na ruce, to je jen zlomek toho,...

Kdo „podojil“ Slušovice. O konci družstva s kriminálním pozadím se mlčí

JZD Slušovice - socialistický zázrak 80. let

Konec známého socialistického jednotného zemědělského družstva v obci Slušovice na počátku 90. let měl kriminální...

Penze v 67 letech. Experti ministerstva spočítali vyšší důchodový věk

Ilustrační snímek

Čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok a pětadvacátníci dokonce až o dva roky později, než je dnes nastavený...

Propuštěn po 30 minutách. Agrofert mění šéfa pekáren United Bakeries

Ilustrační snímek

Agrofert ihned po skončení převzetí pekáren United Bakeries propustil ředitele firmy Ivana Fleka. V čele pekáren byl...

Další z rubriky

Omezit slevy, zakázat prodej se ztrátou. Čechy láká francouzská regulace

Ilustrační snímek

České ministerstvo zemědělství by se rádo inspirovalo zákonem omezujícím slevové akce v obchodních řetězcích ve...

Jarní mrazy zničily pětinu úrody ovoce, ovocnáři prodělají 200 milionů Kč

Sklizeň jablek.

Letošní úroda ovoce v sadech bude kvůli jarním mrazům meziročně nižší asi o 21 procent. Ztráta ovocnářů kvůli poklesu...

Penze v 67 letech. Experti ministerstva spočítali vyšší důchodový věk

Ilustrační snímek

Čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok a pětadvacátníci dokonce až o dva roky později, než je dnes nastavený...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz