Zeman po oznámení jména nového šéfa centrální banky nejprve poděkoval Jiřímu Rusnokovi. „Je mi velmi líto, že ho podle platných pravidel nemohu jmenovat znovu, ale pevně věřím, že i nadále bude platným členem expertního týmu prezidenta republiky,“ konstatoval Zeman.
Novému guvernérovi pak Zeman popřál hodně štěstí v krocení inflace, která v současnosti atakuje patnáctiprocentní hranici a je nejvyšší od roku 1993. „V boji proti inflaci má ČNB svoji nezastupitelnou roli a vím, že existují zhruba dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory,“ připomněl prezident současný názorový rozkol mezi zastánci a odpůrci brzdění inflace pomocí vyšších úrokových sazeb.
„Musíme s respektem naslouchat oběma skupinám. A zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brždění inflace v nástroj jejího posilování,“ dodal Zeman.
„Z těchto důvodů jsem se rozhodl jmenovat guvernérem člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Nepřál bych si však, aby došlo k opačnému extrému, tedy k razantnímu poklesu úrokových sazeb. Ale na druhé straně se domnívám, že neexistují v současné situaci dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování,“ dodal Zeman.
Michl slíbil stabilitu sazeb
Podle Aleše Michla bude návrat k dlouhodobému dvouprocentnímu inflačnímu cíli trvat ještě dva roky. „Je to inflace nákladová, z větší části dovezená hlavně přes vyšší ceny energií. Zvyšování sazeb příliš tuto inflaci nesnižuje,“ zopakoval v krátké řeči po jmenování Michl svůj dlouhodobý postoj.
Zároveň však dal najevo, že snižování sazeb není na pořadu dne. „Od července budou sazby již na nějaké úrovni, předpokládám, že budou dostatečné k tomu, aby krotily poptávkovou inflaci. Předpokládám, že navrhnu stabilitu sazeb po určitou dobu, vyhodnotíme indikátory z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál,“ dodal.
Přihlásil se také k heslu prvního československého ministra financí Aloise Rašína Pracovat a šetřit. l proto je podle něj důležité podpořit vládu ve snižování deficitu veřejných financí. „Menší zadlužování znamená menší příliv peněz do oběhu a menší inflaci v budoucnu,“ doplnil Michl a ubezpečil, že ČNB i za jeho vedení zůstane konzervativní institucí.
Viceguvernéři neuspěli
Čtyřiačtyřicetiletý Michl byl v užším okruhu favoritů na šéfovský post v centrální bance. Vedle něj se spekulovalo i o současných viceguvernérech Tomáši Nidetzkém a Marku Morovi, padalo i jméno prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého.
Michl byl dlouhodobě v opozici vůči většině členů bankovní rady ČNB, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Všechna klíčová hlasování o růstu sazeb v poslední době končila výsledkem 5:2. Tedy pět hlasů pro zvýšení a dva pro setrvání. Jedním z opozičníků byl právě Aleš Michl, tím druhým Oldřich Dědek.
Oba dlouhodobě tvrdí, že vysoká inflace, která v dubnu narostla už na 14,2 procenta, je z větší části „dovezená“. Tedy způsobená vysokými cenami dovážených komodit, surovin a energií. A že zvyšování úrokových sazeb za těchto okolností jen poškodí ekonomický růst Česka.
„Pro stabilizaci inflačních očekávání je potřeba především vysvětlovat, že je dočasně vyvolána nákladovým šokem, který odezní, až se ve světové ekonomice normalizují obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli,“ uvedli Michl s Dědkem už loni v říjnu v komentáři pro MF DNES a od té doby svým hlasováním tento menšinový názor podporovali.
Složení bankovní rady ČNB
|
Mezi ekonomy tak sílí obavy, že Michl v čele centrální banky bude dalšímu zvyšování sazeb bránit, případně dokonce tlačit na jejich pokles. I jako guvernér sice bude mít jen jeden hlas, odchodem a zatím nejmenovanou náhradou za Jiřího Rusnoka však změny v bankovní radě končit nemusí.
Ke konci června totiž končí první funkční období viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi rady Vojtěchu Bendovi. Ty může prezident jmenovat na ještě jedno šestileté období, nebo jmenovat někoho jiného. Spekuluje se o tom, že prezident bude chtít do rady najmenovat osobnosti myšlenkově blízké novému guvernérovi.
„Proto trh začal minulý týden přehodnocovat výhled na další směřování úrokových sazeb v tuzemské ekonomice, což způsobilo i oslabení koruny. Vyšší úrokové sazby totiž znamenají z pohledu zahraničních investorů vyšší atraktivitu koruny a její posílení, a naopak,“ řekl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Když se totiž zákulisní informace o Michlově jmenování objevily minulý týden poprvé, reagovala koruna okamžitým oslabením zhruba o 50 haléřů přes hranici 25 Kč za euro.
Do konce svého mandátu navíc může prezident Miloš Zeman najmenovat do bankovní rady ještě další dva nové „koně“. Začátkem příštího roku vyprší první šestiletý mandát viceguvernéru Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi.
Kdo je Aleš Michl Narodil se 18. října 1977 v Praze. Inženýrské studium na VŠE ukončil v roce 2002, doktorský titul Ph.D. v oboru finance zde získal v roce 2020. Svou profesní kariéru začal během studií jako ekonomický novinář a později jako ekonomický poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Od roku 2006 do 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. V letech 2014–2018 byl externím ekonomickým poradcem ministerstva financí a později i premiéra Andreje Babiše se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu. V roce 2016 založil Michl Fund Management s.r.o., která se následně stala spoluzakladatelem společnosti Robot Asset Management SICAV a.s. vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB tyto své aktivity ukončil. Je členem spolku zasazujícího se o zbudování sochy prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Nebyl a není členem žádné politické strany. Členem bankovní rady České národní banky je od 1. prosince 2018. |
