V úterý vstoupila v platnost novela Evropského klimatického zákona stanovující ambiciózní cíl snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Podmínkou je, že minimálně 85 procent musí tvořit reálné snížení emisí v EU.
Evropské země však momentálně řeší nové cenové šoky v energetice vyvolané konfliktem na Blízkém východě, který v březnu vyhnal ceny ropy nad 120 dolarů a zdvojnásobil ceny plynu na burze. Podle výkonného ředitele Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola je aktuální situace závažnější než krize z let 1973, 1979 a 2022 dohromady.
Zatímco skandinávské země jako Švédsko, Finsko, Dánsko, pověstné svojí zelenou neústupností, jsou nejméně ochotné slevovat z klimatických ambicí, Rakousko a Polsko se více soustředí na sociální stabilitu a ochranu cen.
