Ministr Havlíček a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš v úterý podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu. Havlíček uvedl, že jednou ze zvažovaných lokalit pro stavbu továrny na baterie pro elektromobily je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov ze skupiny ČEZ. Lokalita Prunéřova je favoritem také podle Beneše.
Beneš dále uvedl, že plánovaná stavba gigafactory souvisí s plánovanou těžbou lithia v ČR. O závodě na jeho zpracování chce ČEZ rozhodnout příští rok a zahájit v něm výrobu v roce 2025. Továrna na baterie pro elektroautomobily by pak podle něj při optimistickém scénáři mohla v ČR stát mezi roky 2026 až 2028. Dodal, že výše podpory státu pro plánovanou stavbu gigafactory v tuto chvíli není dojednaná, tvořit ji podle něj má přímá podpora i daňové úlevy.
Desítky miliard a tisíce pracovních míst
Energetičtí dinosauři budou muset zezelenat. Banky jim nedají jinou možnost |
„Skládala by se z přímé podpory v řádu jednotek procent a z nepřímé podpory ve formě daňových úlev. Také by to bylo o investicích státu do související infrastruktury. Opravdu to ale není dojednané, a to, co se dojedná, se musí stvrdit v Evropské komisi,“ řekl v úterý Beneš. Významně větší část by podle něj měli investovat investoři. „To jest, ne že to bude zaplacené ze strany státu,“ uvedl.
„Kolik bude podíl ČEZ, v tuto chvíli není jasné, protože se tam mohou potkat jak ČEZ jako developer a firma, která do toho dodá pozemky, dodávku energie, služeb okolo a lithium, tak by tam měl být i technologický partner a případně partner z oblasti automotive. Tito dva až tři partneři by dohromady dávali část té investice,“ dodal. Připustil, že jedním z těchto partnerů by mohla být Škoda Auto.
Znění podepsaného memoranda v pondělí schválila česká vláda. Z materiálu, který mají média k dispozici, vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst.
Doprava zítřka
Skepse je normální, řekl místopředseda EK po jednání o elektromobilitě |
Elektromobilita je jedním z hlavních trendů, který aktuálně hýbe automobilovým průmyslem. Zatímco ještě před několika lety elektromobily představovaly zajímavou a také nepříliš rozšířenou alternativu k vozům s konvenčním pohonem, v současnosti v nich značná část automobilek vidí jednu z možných cest budoucnosti automobilové dopravy. V loňském roce překonal počet elektromobilů ve světě hranici deseti milionů, podle serveru ekovozy.cz jich bylo ke konci letošního června v ČR registrováno přes 8500.
Mezi hlavní výhody vozů s elektrickým pohonem patří levnější a ekologičtější provoz, jednodušší motor i úspora v oblasti servisu a údržby. Automobilky k produkci elektromobilů nutí především zpřísňující se požadavky EU na emise CO2, které už nelze splnit výrobou konvenčních aut.
Evropská komise letos v červenci v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.
Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.
Budoucí orientaci pouze na elektrické modely už potvrdilo i několik evropských značek od Jaguar Land Rover po švédské Volvo či největší evropskou automobilku Volkswagen. Ten chce do roku 2025 překonat Teslu a stát se největším výrobcem elektrických aut na světě. Do roku 2035 hodlá německé automobilka v Evropě přestat prodávat auta se spalovacím motorem.
Zakleté lithium
Klíčovou součástí každého elektromobilu je baterie, nejpoužívanější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory. K jejich nevýhodám vysoká hmotnost, která u větších modelů elektromobilů přesahuje i 500 kilogramů. Velmi nákladnou záležitostí je potom výměna samotné baterie, která většinou dosahuje i více než poloviny ceny nového vozu.
K výrobě baterií do elektromobilů se využívá lithium, které je považováno za kov budoucnosti, jeho těžba však představuje určitou ekologickou zátěž. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.
Podle studie Evropské federace pro dopravu a životní prostředí by více než pětina lithia a také přes 60 procent kobaltu potřebného k výrobě baterie mohla v roce 2035 pocházet z recyklace. Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL.