Automobilový průmysl v Česku nyní tvoří 10 procent HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává i s návaznými obory až půl milionu lidí. Transformace kvůli tlaku na ukončení výroby spalovacích motorů v roce 2035 nevyhnutelná. Jedna, či dvě továrny na výrobu baterií, o nichž se uvažuje, mohou pomoci udržet produkci aut v tuzemsku.
Studie, kterou poradenská společnost Deloitte vypracovala pro Svaz moderní energetiky, ukazuje, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 gigawatthodin vzniklo zhruba šest tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších 33 tisíc nových pracovních míst.
Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172 miliard korun, její výstavba o 13,7 miliardy. To odpovídá zhruba 3,6 procentům aktuálního HDP. Veřejné finance, tedy souhrnně vládní, krajské a obecní rozpočty, by si podle studie za celé zkoumané období polepšily téměř o 49 miliard korun.
„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě,“ říká energetický expert a prezident Deloitte Josef Kotrba.
Kdo to postaví a zaplatí
Česká vláda v červenci ohledně vzniku gigafactory podepsala memorandum se společností ČEZ. Teď probíhá hledání vhodných investorů a strategických partnerů, kteří by se do výstavby společně pustili. Ve hře jsou automobilky, jako například Volkswagen - jeho šéf Herbert Diess má do Česka přijet v říjnu. A také samotní výrobci baterií. Vicepremiér Karel Havlíček už dříve zmiňoval korejský koncern LG.
26. července 2021 |
O jednotlivých projektech by se mělo rozhodovat na konci roku 2021. V úvahu přicházejí místa v Ústeckém a Karlovarském kraji, především brownfieldy po bývalé těžbě. Mluví se například o areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, kterou loni ČEZ odstavil. Projekt by tak pomohl s udržením ekonomické aktivity v regionu, kde se již dotěžilo nebo kde se počítá s útlumem těžby uhlí.
A už nyní je zřejmé, že se investice neobejde bez investičních pobídek. „Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard korun, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Své gigafactory již mají v Polsku a Maďarsku, další se připravují. Každá ze zemí je chystá podpořit zhruba 100 miliony eur (tedy zhruba 2,5 miliardy korun). Německo chce lokální výrobu baterií podpořit dokonce jednou miliardou eur. Současným limitem Evropy je dovozní závislost na asijských producentech baterií.
Poptávka po bateriích poroste
Studie Deloitte ukazuje, že s odbytem výrobků z továrny by neměl být problém. Trh není nasycen a s rozvojem elektromobility se očekává prudký nárůst poptávky po bateriích. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni zhruba 450 až 630 gigawatthodin a v roce 2040 někde mezi 1000 až 1400 gigawatthodin.
Z průměrné výrobní kapacity jedné továrny vychází, že by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11 až 16 továren v roce 2030 a 26 až 35 továren o deset let později. A pokud budou schváleny přísnější legislativní podmínky, bude to ještě více. Jen v zemích V4 a Německa by k pokrytí 510 gigawatthodin poptávky po bateriích v roce 2035 bylo potřeba přibližně 13 až 17 továren.
Česko má přitom podle studie dobrou geografickou polohu a disponuje vhodnými lokalitami pro umístění projektu v regionech postižených těžbou uhlí, disponuje největšími zásobami lithia v Evropě (oblast Cínovce v Krušných horách), disponuje také zásobami manganu (Pardubicko).
Existují také rizika výstavby, byť přínosy podle studie převažují. Mezi rizika patří například nedostatek potřebného kvalifikovaného personálu. Vzhledem k náročnému schvalovacímu procesu hrozí zpoždění projektu. Navíc se země v případě části vstupních surovin nevyhne dovozu. Existuje i riziko volatility cen i množství dodávek. A nedá se ani vyloučit, že automobilový průmysl nakonec půjde jinou cestou.
O plánu na výstavbu gigafactory hovořil v Rozstřelu místopředseda ČEZ Pavel Cyrani:
