„Bezdávkové zóny“ umožňuje radnicím vyhlásit od června novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Už víc než desítka měst takový návrh buď vyvěsila na úřední desce, nebo se ho rada města či obce chystá projednat.
„Ve třech navržených oblastech je zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů, zejména prokazatelné porušování veřejného pořádku, časté přestupky i trestná činnost a nepříznivé vlivy působící na děti,“ uvádí na svém webu město Bohumín. Navrhuje proto zakázat ve vyjmenovaných ulicích a domech vyplácet doplatky na bydlení lidem, kteří se sem nově přistěhují.
Stražisko chce jako první v kraji sebrat lidem z ubytovny nárok na dávky |
„Zavedení zón, kde by stát nevyplácel doplatky na bydlení, může být pozitivní v tom, že stát nebude podporovat nevyhovující bydlení v některých ubytovnách a přestaly by se rozrůstat vyloučené lokality, respektive by se nesoustředily na jedno místo,“ říká za Svaz měst a obcí ČR mluvčí Štěpánka Filipová.
Nyní běží lhůta na odvolání proti navrženým vyhláškám. Podávají je především vlastníci nemovitostí v daných lokalitách, kteří se cítí být poškozeni. „Odvolání určitě podáme, protože za kriminalitu v Bohumíně nemůžeme,“ říká Zdeněk Plaček, majitel hotelu Grand se 43 lůžky, který ubytovává sociálně slabé a ocitl se v „bezdávkové zóně“.
Nepatří k nejdražším, dospělé ubytovává za 4550 korun na měsíc, rodiny za 2,5 tisíce na osobu. U nejchudších klientů mu stát proplácí prostřednictvím doplatku na bydlení 80 procent nákladů, zbytek lidé dodají zpravidla z jiných dávek.
„Úřad se s odvoláním určitě vypořádá, majitel ubytovny vyhláškou postižený není. Jedině, že by byl na dávkách. Jsou tím postižení neidentifikovaní lidé, kteří by se do lokality chtěli v budoucnu nastěhovat,“ kontruje Petr Vícha, starosta Bohumína a senátor za ČSSD. Počítá s tím, že vyhláška začne platit od prosince.
Pozor na dominový efekt
Možnost navrhnout „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ se dostala do zákona jako pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce (ODS). Novinka ale neprošla meziresortním připomínkovým řízením a pomalu začínají vycházet najevo její nedostatky, například dominový efekt.
Pokud jedna obec vyhlásí na svém území ghetto, sousední obce ji následují, protože nechtějí, aby se problémoví lidé přelili k nim. Příkladem jsou Jirkov, Litvínov, Obrnice, Most a Ústí nad Labem.
Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně |
Města navíc neřeší, jak naložit s lidmi, kteří se jako „nepřizpůsobiví“ označit nedají a kriminalitu nezvyšují. Například matky samoživitelky nebo osamělí důchodci, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Ti jsou nuceni se přestěhovat do levnějšího bytu, a jinde než ve vyloučené lokalitě často takový neseženou.
Levných sociálních bytů, které by město mohlo potřebným poskytnout, mají obce totiž zpravidla nedostatek nebo žádné. Plošné řešení měl v minulém volebním období přinést zákon o sociálním bydlení, ale byl pro obce natolik problematický a pro stát drahý, že spadl pod stůl.
„Vyhláška je slepé řešení a neptá se na individuální situaci a problémy. Postihne všechny a nejhůře dopadne na ty nejslabší, kteří mají nejméně možností se bránit nebo si hledat bydlení jinde,“ říká Roman Matoušek, odborník pro oblast sociálního bydlení z vládní Agentury pro sociální začleňování.
„Omezení možnosti chudých se do vymezených lokalit přistěhovat neznamená, že začne klesat kriminalita, užívání drog,“ upozorňuje. Ghetta se tak podle něj jen zakonzervují nebo přelijí jinam.
Je to už několikátý pokus, kdy se obce snaží marně bránit před nárůstem problémových lokalit. Od května roku 2015 například zákon (pozměňovací návrh Zdeňka Stanjury z ODS) stanovil, že obec musí dát souhlas s výplatou doplatku na bydlení. Hrozilo, že se velká část chudých ocitne na ulici. Ve finále ministerstvo vnitra vyložilo zákon tak, že souhlas obce byl pro výplatu dávky nezávazný.
