Nákupů v akci loni totiž opět přibylo. Ve slevách utratí Češi 48 procent výdajů za zboží rychlé spotřeby jako jsou potraviny či drogerie. Přesněji řečeno: loni podíl stoupl na 47,6 procenta z předloňských 46,2 procenta.
V některých kategoriích zboží však akce Čechům zamotají hlavu ještě víc. Za zlevněné nápoje otočí šest korun z deseti, za zlevněné cukrovinky a snacky přes polovinu výdajů. Častěji začali loni vyhledávat zejména zlevněné čerstvé potraviny.
Stále platí, že Češi milují nákupy ve slevách nejvíce ze všech obyvatel Evropy. U baleného zboží podíl nákupů v akci loni dosáhl dokonce 52 procent. Je to výrazně víc než jinde. například v Polsku tvoří diskonty v této oblasti 20 procent útrat, na Slovensku 39 procent, v Rakousku 33 procent a v Maďarsku 28 procent.
Potravinami s nejvyšším podílem akčních výdajů je cukr, šumivé víno, máslo, margarín a lihoviny.
Důvodem, proč jsou Češi v akcích přeborníky, není jen v chování zákazníků, ale v obrovské koncentraci obchodních řetězců na trhu.
„Nikde v Evropě není taková konkurence jako v České republice,“ vysvětluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Zatímco v Německu, Rakousku a velké Británii pouze 4 konkurenční obchodní řetězce s převahou potravin stačí na pokrytí 75 procent trhu, v Česku jich mezi sebou bojuje 11.
V dobré náladě
Třebaže Češi dlouhodobě stále více slyší na slevy, trend neodráží jejich horší ekonomickou situaci. Loni tomu bylo právě naopak.
„Nikdy v historii měření za 22 let nebyla tak vysoká úroveň spokojenosti s tím, jak se máme,“ říká Tomáš Drtina z GfK. Podle něj je vývoj překvapivý zejména proto, že Češi se tradičně moc nechválí a k jejich naturelu patří spíše stěžování si na to, jak se mají.
Finanční situaci domácností ilustruje graf, z něhož vyplývá, že lépe než před rokem se má 30 procent lidí. Před rokem jich bylo 15 procent. Zjednodušeně řečeno Češi zbohatli tak, že si to uvědomují.
Mírně naopak ubylo těch, kteří se mají hůře. Takto svou finanční situaci oznámkovalo 15 procent lidí.
Převládá nicméně množina těch, kteří tvrdí, že se mají zhruba stejně. Jejich počet klesl o tři procenta na 57 procent.
Jak se změnila za 12 měsíců vaše finanční situace? počet lidí, kteří si polepšili, vzrostl na dvojnásobek (zelená křivka). Pesimistů ubylo (červená).
„Zaznamenali jsme také rekordní počet lidí, kteří říkají, že si letos budou schopni něco našetřit. Je jich 60 procent,“ uvedl Drtina. Před šesti lety jich bylo 40 procent.
Proti dobré náladě domácností jde však očekávání vývoje celé české ekonomiky. V tom případě zalévá společnost pesimismus, který se šíří stejně rychle jako v krizových letech 2010 a 2011. Že se hospodářská situace zhorší, věří nyní 35 procent lidí, před rokem jich bylo 13 procent. Čtyři z deseti Čechů si nicméně vyšší rizika nepřipouští.
Ač přibývá prognostiků temnější budoucnosti, nepromítá se to zatím vůbec do nižší ochoty lidí k pořizování zboží dlouhodobé spotřeby jako je elektronika nebo nábytek.
