Rozdíly mezi odměňováním mužů a žen v České republice se nezmenšují, v posledním sledovaném roce se naopak ještě prohloubily. V žebříčku porovnávajícím rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD Česká republika zaujímá až 24. místo z 33 zkoumaných zemí.
Gender pay gap v Česku a ve světě
Ženy v Česku vydělávají o 19 procent méně než muži na stejných pozicích, o rok dříve byl rozdíl 16 procent. „Za více než 20 let se tak tento rozdíl téměř nezměnil, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 procent. Česká republika patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD,“ vysvětlila Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování.
Co je to medián?Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Zdroj: ČSÚ |
Zásadní rozdíly v odměňování žen potvrdila i nedávná data Českého statistického úřadu. Medián mezd statistikům vyšel na 37 463 korun, oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o devět procent. U mužů dosáhl částky 40 232 korun, u žen byl výrazně nižší a činil 34 554 korun.
Horší než Češi jsou z evropských zemí pouze Estonci. Podobnou situaci jako v Česku mají také v sousedním Německu nebo Rakousku. Jedinou zemí, kde jsou ženy placeny stejně jako muži, je Lucembursko, do pětiprocentního rozdílu se vejde ještě Belgie a Řecko.
Jestli jste si právě našli novou práci na jobDNES.cz, je dobré vědět, jak funguje zkušební doba. |
„V České republice v posledním roce výrazně narostl počet žen ve vedoucích pozicích, obsadily již čtvrtinu pozic v představenstvech českých firem. Ale ani tento poměrně vysoký podíl manažerských pozic nevede k tomu, že by se srovnával rozdíl mezi příjmy mužů a žen, české ženy stále vydělávají o pětinu méně než muži na stejných pozicích,“ říká Linhartová Palánová.
Za stejnou dřinu stejné peníze, žádají sportovkyně. Chtějí vydělávat jako muži |
Studie PwC zároveň poukazuje na fakt, že v České republice jsou dosud poměrně málo rozšířené částečné úvazky nebo sdílené pozice.
„Přes 92 procent českých žen pracuje na plný úvazek. Firmy zatím velmi málo nabízejí částečné úvazky, které ženám např. usnadní návrat po mateřské dovolené. Ve vyspělých evropských zemích přitom na plný úvazek pracují zhruba dvě třetiny žen, např. v Nizozemsku je to dokonce necelá polovina,“ dodala Linhartová Palánová.
Přibývá šéfek
Naopak výrazně vzrostl počet českých žen ve vedení firem, v představenstvech již mají čtvrtinový podíl. „Příčinou mohou být interní směrnice některých, zejména nadnárodních firem, které se snaží naplňovat interní kvóty k zastoupení žen v managementu. Motivuje je k tomu v praxi buď jejich mateřská firma, nebo příprava na evropskou směrnici, která by měla do několika let začít platit,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová.
V tomto směru došlo k výraznému pokroku, byť samozřejmě i zde český pracovní trh za západní Evropou zaostává. Nejvíce žen ve vedení firem je na Islandu či Novém Zélandu, kde se blíží polovině.
Ale ani tento poměrně vysoký podíl manažerských pozic nevede k tomu, že by se srovnával rozdíl mezi příjmy mužů a žen. „České ženy stále vydělávají o pětinu méně než muži na stejných pozicích,“ upozorňuje Linhartová Palánová.
O PwC Women in Work IndexPwC zkoumá rovnosti pracovních podmínek ve 33 zemích světa již 11. rokem. Výsledné skóre zkoumaných zemí je váženým průměrem hodnocení pěti indikátorů: rovnosti platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdílu mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míry nezaměstnanosti žen a míry zaměstnanosti žen na plný úvazek. |
Jednu z nejlepších pozic na světě mají české ženy při shánění práce. Nezaměstnanost v České republice je přes mírný růst stále prakticky nejnižší v Evropě, platí to i pro zaměstnávání žen.
„Míra nezaměstnanosti žen je čtvrtá nejnižší v zemích OECD, na českém trhu je stále vysoká poptávka po kvalitních zaměstnancích. A ani současné potíže spojené s recesí to nezmění, nezaměstnanost pro české ženy žádný zásadní problém nepředstavuje,“ dodala Andrea Linhartová Palánová.
Obecně v zemích OECD došlo v posledním roce k mírnému zlepšení situace, souhrnný index mírně vzrostl, nicméně stále se nevrátil na předcovidové hodnoty. Rozdíl mezi platy mužů a žen se přitom dále prohloubil a v zemích OECD dosahuje v průměru 13,6 procenta.
Firmy už neutají, kolik se u nich bere. Mzdu budou muset uvést v inzerátech |
Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích.
Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Novém Zélandu, v Lucembursku a ve Slovinsku, první šestku doplňují země severní Evropy, tedy Švédsko, Island a Norsko. Na úplném chvostu v rámci zemí OECD jsou Chile, Mexiko a Korea, z evropských zemí pak především jižní státy jako Itálie, Španělsko či Řecko.
