Tři roky se spekulovalo o možnosti uvalení západních sankcí na největší srbskou energetickou společnost Naftna Industrija Srbije (NIS). Zatímco srbská vláda v ní drží 29,87 procenta akcií, rovných 50 procent patří ruskému podniku Gazprom Něfť. A dalších 6,15 procenta Gazpromu, který je odkoupil od Gazprom Něfť v roce 2022, aby se vyhnul sankcím. Zbytek akcií tvoří malí akcionáři.
Srbsko coby kandidát na vstup do Evropské unie čelí tlaku, aby po invazi Ruska na Ukrajinu sladilo svou zahraniční politiku s Unií. Vláda v Bělehradě, ale především její výrazný prezident Aleksandar Vučić, volili od začátku války vlastní linii. Srbsko podporovalo územní celistvost Ukrajiny, ale kvůli tradičním vazbám na Rusko se nepřipojilo k protiruským sankcím.
Srbský odklon od Ruska? Ukrajině přes prostředníky dodalo munici za miliardy![]() |
Kritici bělehradské vládě nejvíce vyčítali, že prostřednictvím podílu ve společnosti NIS umožňuje ruským státním energetickým podnikům vydělávat peníze na válku na Ukrajině.
Jak Spojené státy, tak EU se donedávna zdráhaly tlačit na Srbsko, aby nezvýšily napětí ve vztazích s Bělehradem. Teprve odcházející prezident Joe Biden se odhodlal k ráznějšímu kroku. Deset dní před koncem jeho mandátu ohlásila americká administrativa nejširší balíček sankcí zaměřených na ruské příjmy z ropy a zemního plynu.
Dotknou se také srbské společnosti NIS. Podle omezení platných od 10. ledna se má ruský kapitál z firmy úplně stáhnout, přičemž běží 45denní lhůta, která vyprší 25. února. Plynárenskému a ropnému průmyslu Srbska hrozí navíc sekundární sankce, pokud bude země nadále provádět transakce s Ruskem. „Požadují od nás úplný odchod Rusů z NIS,“ řekl minulý týden novinářům Vučić.
Termín, dokdy má být uzavřena dohoda s ruskou stranou, by mohl být podle prezidenta prodloužen nejpozději do 10. března. „Jakákoli dohoda by musela být schválena americkým Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv,“ dodal.
Pro prezidenta Vučiće však nešlo o žádné překvapení. Před zavedením sankcí varoval od poloviny prosince, 5.ledna v rozhovoru pro srbský rozhlas a televizi de facto potvrdil datum, kdy opatření začnou platit. Podle analytiků by mohly sankce Bělehradu pomoci situaci s ruskými akcionáři vyřešit. Jak totiž uvedl prezident, „změny ve vlastnické struktuře společnosti NIS jsou nevyhnutelné“.
Přítel Ruska? Už ne. Srbsko je poplatné Kremlu, ale je to jen iluze, píší média![]() |
NIS není pouze pilířem energetického systému Srbska, je zároveň jednou z nejziskovějších společností země a jedním z největších exportérů. Její tržby vzrostly loni na 3,3miliardy eur, což odpovídá 4,5procenta srbského HDP.
V úvahu přichází několik možných řešení, včetně převodu akcií na jiné soukromé subjekty, zpětného odkoupení 56,15procentního ruského podílu v NIS srbskou vládou nebo zestátnění společnosti. Základem bude dohoda s Ruskem, své k tomu ale řeknou i USA.
Srbská média uvedla, že zájem o podíl už projevila Státní ropná společnost Ázerbájdžánu (SOCAR) a britský Shell. Akcie NIS, které ruské podniky koupily v roce 2008 za 400 milionů dolarů, by při současných tržních cenách vynesly téměř 600 milionů eur (15 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Reálná hodnota ruského podílu se odhaduje asi na 730milionů eur, napsal srbský portál Danas.
Rekordního zisku ve výši 787 milionů eur dosáhla NIS v roce 2022. Důvodem byl skokový nárůst ceny ropy na burze během energetické krize. Za prvních devět měsíců loňského roku se čistý zisk vyšplhal zhruba na 68 milionů eur, což je o75 procent méně než ve stejném období roku 2023.
Důvodem bylo zastavení provozu v rafinerii Pančevo kvůli generální opravě. To je jediné zařízení svého druhu v zemi a téměř 90 procent ropy se do ní dnes dováží přes chorvatský ropný terminál v Omišalji.
Sen o Bruselu, nebo pragmatická hra? Mezinárodní lavírování Srbsku vynáší![]() |
NIS v současnosti ovládá 80 procent domácího trhu s pohonnými hmotami a 50 procent maloobchodního prodeje prostřednictvím své sítě 334 čerpacích stanic provozovaných pod značkami NIS a Gazprom. Provozuje také čerpací stanice v sousedních zemích. Největší zastoupení má v Bosně a Hercegovině, kde kontroluje přes 10 procent maloobchodního trhu a více než 22procent trhu s pohonnými hmotami. Kromě toho vlastní menší aktiva v Rumunsku a Bulharsku.
Pod NIS navíc spadá těžba ropy a plynu v Srbsku a podnik vlastní licence na těžbu zásob v Rumunsku a Bosně a Hercegovině. V celém regionu zaměstnává 13,5 tisíce lidí.
Ekonom Saša Đogović již před časem pro portál Vreme řekl, že nyní je ideální příležitost, aby stát sám nebo s dalším partnerem získal většinové vlastnictví akcií NIS. „Jak to vláda Srbska udělá, bude předmětem jednání s ruskými partnery,“ dodal. Podle něj má Srbsko příležitost k úplnému odklonu energie od Ruska.
Prezident Vučić avizoval, že srbská vláda požádá o prodloužení termínu na vyřešení situace. Zároveň sám plánuje setkat se s nastupujícím ministrem financí USA, aby „některá omezení mohla být po inauguraci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy přehodnocena“.
Přátelé z Ázerbájdžánu
Sankce se dotknou i chorvatské společnosti JANAF, která provozuje chorvatskou část jadranského ropovodu, přičemž NIS je jejím největším partnerem. Podle tiskové zprávy JANAF mají obě společnosti tříletou smlouvu na přepravu 10 milionů tun ropy platnou do konce příštího roku.
Podle analytiků by případné zastavení provozu rafinerie v Pančevu mohlo mít za následek problémy s dodávkami paliva v Srbsku. Vučić minulý týden ujišťoval občany, že Srbsko má dostatečné zásoby ropy. Srbská ministryně těžby a energetiky Dubravka Djedovic Handanovicová potvrdila, že byly vytvořeny dva specializované týmy, které mají minimalizovat dopad sankcí na NIS a zajistit pokračování dlouhodobých jednání o dodávkách plynu s Ruskem.
Vučić se navíc potýká s domácí krizí, včetně celonárodních protestů, které trvají týdny a patří mezi jedny z největších v historii Srbska. Důvodem bylo zřícení stavby na vlakovém a autobusovém nádraží v Novém Sadu, které si začátkem listopadu vyžádalo patnáct mrtvých a mnoho zraněných.
Výpadky v dodávkách paliv by mohly nahrazovat společnosti působící na srbském trhu, jako je maďarský MOL či rakouský OMV. V úvahu přichází i Lukoil, a to prostřednictvím své bulharské dceřiné společnosti.
Srbsko si zajistilo ruský plyn na další tři roky. O ceně se nediskutovalo |
Srbsko má však momentálně také výpadky v dodávkách plynu. „Od našich ázerbájdžánských bratrů a přátel jsem dostal informaci, že kvůli vyšší moci a problémům, které mají, nemůžeme ode dneška počítat s 1,7 milionu kubíků plynu, který do naší země přicházel každý den,“ řekl prezident Vučić.
SOCAR a srbská společnost Srbijagas podepsaly před dvěma lety dohodu o exportu ázerbájdžánského plynu do Srbska. Ta počítá s dodávkou až 400 milionů metrů krychlových plynu za rok s možností navýšení objemu dodávek od roku 2027. Loni v září byla podepsána druhá smlouva, díky níž měl z Ázerbájdžánu do Srbska proudit od loňského 1. listopadu do letošního prvního dubna další milion kubíků plynu denně.
Oficiálně by se mělo jednat o technické problémy, načasování potíží však není náhodné. Propojení Ázerbájdžánu s Ruskem je známé, podle pozorovatelů může jít o další páku, kterou chce Moskva použít na Bělehrad při případných budoucích jednáních o odchodu ze společnosti NIS.
Nelze vyloučit, že Moskva bude aktivně vystupovat proti odkupu aktiv Gazpromu Něfť a vyvíjet tlak na Srbsko během jednání o dodávkách plynu. I když Srbsko začalo dovážet část plynu ve zkapalněné formě (LNG) přes přístav v Řecku, kvůli zpoždění dalších projektů zůstává závislé na dovozu plynu z Ruska. Platnost stávající smlouvy o dodávkách vyprší v březnu.
Gazprom Něfť je v současnosti nejziskovějším segmentem skupiny Gazprom a jakékoli snížení jejího majetku by nepříznivě ovlivnilo finanční výkonnost této státem kontrolované společnosti.