Problémy jsou a budou s připojitelností do sítě, v tuzemsku je navíc žalostně málo bateriových úložišť, kam by se elektřina ze slunce dala ukládat a v tomto ohledu chybí i zákony. Shodli se na tom představitelé státních institucí, společností i nezávislí odborníci na sedmém ročníku Solární konference.
Rozvoj solární energie je velkou výzvou pro provozovatele přenosové soustavy, státní společnost ČEPS. Firma zajišťuje stabilitu sítě tím, že poptává a nakupuje služby výkonové rovnováhy. Pokud by hrozilo, že v síti bude elektřiny přebytek, zavelí, ať některé elektrárny sníží výkon. Pokud naopak hrozí nedostatek, elektrárny na povel firmy ČEPS výrobu zvyšují. Jenže fotovoltaiku takhle řídit nelze. Síť čekají obrovské nápory přebytku elektřiny za slunečných dnů.
„V roce 2020 byly necelé dvě třetiny z celkově instalovaných zdrojů dálkově řízeny a více méně umožňovaly regulaci výkonu. V roce 2030 za předpokládaného útlumu uhlí, který nastane nikoliv vládním rozhodnutím, ale spíše ekonomickými podmínkami na trhu, se bavíme o opačném poměru,“ uvedl na Solární konferenci člen představenstva ČEPS Pavel Šolc.
„Sotva třetina zdrojů bude dálkově řízena a bude schopná flexibilitu poskytovat, pokud se nestane nic dalšího,“ vysvětlil Šolc.
Česko potřebuje rychlý rozvoj bateriových úložišť, kam by se elektřina ze slunce dala ukládat, jinak bude řiditelný výkon v roce 2030 chybět. „Nemáme moc času. Jestliže se mají naplnit ambice okolo obnovitelných zdrojů energie, tak se s větším nasazením musí podpořit akumulace. Musí přijít impulz ze strany státu,“ myslí si Šolc.
Slunce přineslo záporné ceny elektřiny. Kdo má spotový tarif a baterku, vydělal |
Podle něj by stát měl bateriová úložiště podpořit dotacemi. „Bez toho se nám to tu v jednu chvíli zhroutí jako domeček z karet,“ apeluje Šolc. V Česku navíc chybí zákon, který by umožnil rozvoj akumulace. Jde o transpozici evropské směrnice. Tuzemsko má v tomto ohledu už více než dvouleté zpoždění.
Kapacita sítí
S jedním problémem se české fotovoltaiky potýkají už od minulého roku – s připojitelností. V roce 2022 narostl počet žádostí o připojení meziročně o 333 procent a distribuční společnosti je nestíhaly vyřizovat. Teď se sice situace uklidnila. Distribučky si na velký objem žádostí v řádech tisíců měsíčně více méně zvykly. Upozorňují ale na to, že kapacita sítí není neomezená. V některých oblastech může docházet k stop stavům.
117 tisícPředpoklad Energetického regulačního úřadu, kolik se postaví nových fotovoltaických elektráren v letošním roce. |
„Postupně bude narůstat objem takzvaných zjednodušených mikrozdrojů, které jsou připojeny bezpřetokově,“ uvedl na konferenci vedoucí útvaru Rozvoj a správa sítě ve společnosti EG.D Libor Kolář. To znamená, že se sice fotovoltaika na střechu postaví, ale nebude moct přebytky prodávat do sítě.
Jenže pro některé domácnosti pak investice do fotovoltaiky přestává být atraktivní. „Část zákazníků si pořizuje elektrárnu nejen pro vlastní spotřebu, ale také s možností, že budou přetoky prodávat. Jde o domácnosti, které nemají příliš velkou spotřebu, ale mají vhodnou plochu na střeše pro instalaci většího výkonu. Pokud zjistíme, že by neměly možnost přetok posílat do sítě a tím elektrárnu zhodnotit, tak zhruba v 50 procentech případů odstupují od smlouvy a dílo vůbec nerealizují,“ popsal jednatel instalační společnosti Acetex René Milota.
Běh na dlouhou trať
Systém okolo připojování malých zdrojů v Česku je přitom značně těžkopádný. Odhaduje se například, že až 30 procent žádostí o připojení jsou spekulace, čímž dochází k dlouhodobému blokování kapacity, která by se hodila.
Soláry, co vydělávají i v noci. Do pěti let chceme na burzu, říká mladý šéf |
„V okamžiku, kdy distributor žádost do systému zařadí, tak se daná kapacita vyblokuje až do okamžiku, než dojde k jejímu finálnímu potvrzení ze strany výrobce a zaplacení připojovacího poplatku,“ vysvětlil Martin Lang, člen představenstva Svazu moderní energetiky. Podle něj je rovněž problém v tom, kolik času zabere papírování – dohromady až 135 dnů činí potvrzovací lhůty.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla zas upozornil na to, že si každý může rezervovat připojitelnou kapacitu v objemu 1,2 násobku instalovaného výkonu, což rovněž vede k zablokování kapacity. „Sektor o tom hovoří s kolegy ze Státního fondu životního prostředí, že by se ustavilo třeba jen 50 či 70 procent, protože těch zbývajících 30 procent se pak dá využít na někoho dalšího,“ uvedl Neděla.
Distribuční společnosti i provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánují v následujících letech miliardové investice do posílení soustavy, které by mimo jiné rozšířily objem možných připojených megawattů. To se ale nestane ze dne na den.
„Distribuce a regulace distribuce je běh na dlouhou trať. Plánují se desetileté, dvacetileté investice. Je to prostě konzervativní byznys,“ řekla Martina Krčová, členka rady Energetického regulačního úřadu.