V sobotu chvíli po poledni dosáhl výkon německých solárních panelů téměř 41 gigawattů (GW), informuje agentura Bloomberg. V neděli německé soláry vyráběly nejvíce v pravé poledne, jejich výkon činil více než 38 GW. Solární energie se na celkové spotřebě elektřiny podílela zhruba 66 procenty.
V Česku to s výrobou z fotovoltaiky nebylo tak „horké“, a to zejména kvůli stále ještě nízké instalované kapacitě. V neděli v poledne činil jejich výkon 1,67 GW, jak vyplývá z interaktivních dat Electricity Maps. Více než pětina elektřiny dostupné v Česku v tu chvíli pocházela ze solárních elektráren. Vzhledem k tomu, že na celkové roční spotřebě se fotovoltaiky v tuzemsku podílí necelými třemi procenty, jde rovněž o úctyhodné procento.
Každopádně například v Maďarsku činil výkon v neděli v poledne 2,54 GW a solární elektrárny tak obstaraly více než 46 procent maďarské spotřeby.
Zároveň, společně s rekordní výrobou fotovoltaických elektráren, taky klesla poptávka po elektřině. Vzhledem k počasí zřejmě nikdo nechtěl zůstávat doma a zapínat spotřebiče. A tak se cena elektřiny propadla do záporných hodnot. V Německu se na denním trhu v jednu chvíli dostala na minus 130 eur za megawatthodinu. V Česku v tu samou chvíli činila minus 69 eur za MWh. V Holandsku byla dokonce 400 eur pod nulou.
„V té chvíli mohou dostat za spotřebu zaplaceno lidé, kteří mají spotový tarif. Tím, že začnou vysávat, pustí myčku nebo zvýší teplotu vody v bojleru, nejenže pomohou soustavě, ale mohou si tím i něco vydělat,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.
Soláry, co vydělávají i v noci. Do pěti let chceme na burzu, říká mladý šéf![]() |
V neděli byla cena na tuzemském denním trhu ve dvě hodiny odpoledne zhruba minus 1,6 korun za kilowatthodinu. Každá domácnost nicméně musí platit regulovanou složku ceny za distribuci a další služby, která činí zhruba dvě koruny.
Lépe než vysavač nebo jiný běžný domácí spotřebič proto funguje bateriové úložiště nebo elektromobil, a to díky tomu, že tam lze „zápornou“ elektřinu ukládat a pak ji prodávat nebo spotřebovávat v době, kdy je cena na trhu opět vyšší. „Když v takových chvílích nabíjíte domácí baterku či elektromobil, tak za to vlastně v některých případech můžete od svého obchodníka dostat i zaplaceno. Následně, když je cena za elektřinu vyšší, ji můžete zase dodávat do sítě, tedy v podstatě s dvojnásobným ziskem,“ míní Fousek.
„Vysavač má příkon dvě kilowatty, to znamená, že za hodinu vysávání spotřebujete zhruba dvě kilowatthodiny. A teď si představte, že máte elektromobil a v něm baterku o kapacitě třeba 80 kilowatthodin,“ uvádí expert.
Dodává zároveň, že pokud má domácnost fotovoltaiku a spotový tarif a chce ve výše zmíněných případech dodávat elektřinu do sítě, musí za to v hodinách se zápornou cenou zaplatit. „I proto je velmi důležité, aby nové obnovitelné zdroje energie všech velikostí vznikaly s dostatečnou kapacitou bateriových úložišť či jakýchkoliv dalších forem akumulace,“ vysvětluje Fousek.
Zákaz spotových tarifů
Vláda paradoxně minulý rok spotové tarify pro domácnosti zakázala, a to kvůli tomu, jak se ceny na denním trhu vyvíjely na konci léta loňského trhu.
V jednu chvíli překračovaly hodnotu 10 tisíc korun za MWh. Hrozilo, že domácnosti tyto ceny budou muset platit, protože někteří dodavatelé je právě na spotové tarify převáděli. Vláda i odborníci se obávali, že se loňské vrcholy mohou letos opakovat. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Každopádně spotový tarif stále ještě mají ti, kteří si sjednali smlouvu s dodavatelem před zákazem spotových tarifů.
Odradí to investory, přijdou soudy, varují solárníci před škrtáním dotací![]() |
Kombinace velké výroby solárních panelů a zároveň nízké poptávky ze strany lidí a firem, představují náročný úkol pro provozovatele přenosové soustavy - společnost ČEPS. Ta se totiž stará o to, že se nabídka elektřiny s poptávkou vždy rovná. ČEPS proto nakupuje takzvané služby výkonové rovnováhy například od uhelných nebo plynových zdrojů, které pak snižují svou vlastní výrobu.
Na Velikonoční pondělí tohoto roku došlo k špatnému odhadu toho, kolik elektřiny se vyrobí a kolik spotřebuje. ČEPS kvůli tomu musel zavelet k nucenému odpojování fotovoltaických elektráren, aby nedošlo k poruše v síti.