náhledy
Od ledna 2007 do loňského prosince mohlo Česko čerpat z evropských fondů téměř 700 miliard korun. Zdaleka ne všechny peníze byly využity smysluplně. Dálnice D8 Lovosice–Řehlovice je největší projekt, ze kterého se musely vracet peníze. Ze schválené dotace 6,9 miliardy se stihlo proinvestovat 2,9, jenže se nestíhalo postavit včas. Stát vzal nakonec financování na sebe, úsek by měl být letos dokončen. Z dotací se postavilo nebo rekonstruovalo 37 kilometrů dálnic a 286 km rychlostních silnic.
Autor: MAFRA
Z evropských peněz se vytvořilo 85 tisíc pracovních míst, nejvíce v Ústeckém kraji – osm tisíc. Více než polovina míst byly veřejně prospěšné práce pro klienty úřadů práce. Na to šel příspěvek obcím a neziskovým organizacím, které je zaměstnaly na pomocné práce. Tato místa vznikla jen krátkodobě. Kolik pracovních míst kvůli dotované konkurenci zaniklo, nikdo nespočítal.
Autor: Miloslav Jančík, MF DNES
V cestovním ruchu využila dotace i řada známých osobností. Například firma kancléře prezidenta Vratislava Mynáře dostala v roce 2011 přiklepnutou dotaci šest milionů na dostavbu penzionu pod sjezdovkou v Osvětimanech. Celkem se podpořily projekty na hotely, penziony a wellness centra za čtyři miliardy korun.
Autor: Dalibor Glück, MAFRA
Nový IT systém ministerstva pro místní rozvoj pro monitorování dotací MS2014+ měl jít původně z evropských peněz. Jenže protikorupční policie začala šetřit pochybnosti kolem výběru dodavatele a stát radši 250 milionů uhradil ze svého. Na modernizaci veřejné správy šlo zhruba 26 miliard korun. Zřizovaly se Czech Pointy, vzdělávali se státní úředníci a elektronizovala se veřejná správa.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Místo přírodního termálního pramene se voda v Termálních lázních v Chrastavě ohřívá v plynových kotlích. Projekt z problematického programu ROP Severovýchod šetří policie, mohlo jít o dotační podvod. Šedesát milionů dotací musel stát vrátit. Zkrachovalé lázně jsou na prodej za zlomek částky. Na úpravy a stavby lázeňských budov a parků šla celkem miliarda z dotací.
Autor: Ota Bartovský, MAFRA
Luxusní farma Čapí hnízdo na Benešovsku, která patří do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše, dostala v roce 2008 padesát milionů korun z dotací a veřejných prostředků. Už v roce 2011 projekt kontroloval Auditní orgán, v roce 2014 si jej nechali "proklepnout" poslanci europarlamentu. Teď dotaci prověřuje OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) a česká policie.
Autor: archiv Farmy čapí hnízdo
Rozhledna v Lednici vyrostla na nové lázeňské kolonádě, na niž šlo z eurodotací celkem 85 milionů korun. Má to háček – z její pětimetrové výšky není nic vidět. Není v tom zdaleka jediná, v Česku se stavějí rozhledny i v údolích. Celkem se u nás díky dotacím v letech 2007 až 2013 vybudovalo nebo upravilo 29 rozhleden za 141 milionů korun.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Cyklostezka podél řeky Ohře na Karlovarsku je nejdelší z těch, které se v Česku z dotačních peněz postavily – měří 104 km a stála 109 milionů korun. Nejdražší kilometr cyklostezky mají v Praze, na tři kilometry asfaltu Unie přispěla 75 miliony korun, úsek se prodražil údajně kvůli mostům pro cyklisty.
Autor: Martin Stolař, MAFRA
Ministerstvo zemědělství rozjelo nejdražší kampaň na podporu spotřeby sladkovodních ryb „Ryba domácí“, eurodotace spolkla 112 milionů korun. Například existovala krizová infolinka, kam měli lidé hlásit závadné rybí maso. Výsledek kampaně se brzy dostavil: spotřeba ryb v průběhu kampaně poklesla. Na podporu rybářství šlo celkem 638 milionů korun.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Za 243 milionů se opravila a dostavěla ani ne šestikilometrová trať z Ostravy-Studénky na letiště v Mošnově. To se tak stalo prvním letištěm u nás, kam vede železnice. Má to háček, vlaky (stejně jako letiště) nejsou příliš využívané. Za dotace se po celé ČR rekonstruovalo zhruba 450 kilometrů železnic. Nejdražší byla modernizace tratě mezi Benešovem a Voticemi za 1,3 miliardy.
Autor: Adolf Horsinka, MAFRA
V Raspenavě na Frýdlantsku mají nejdražší kanalizaci. Dvoutisícová obec za ni zaplatila 300 milionů korun, tedy kolem 150 tisíc za připojení jednoho člověka. V Česku šlo do více než 600 projektů týkajících se čistíren vody a kanalizací 29 miliard korun dotací. Za ně se upravovaly nebo stavěly nové čističky a postavilo se více než 2 250 kilometrů kanalizace. Předimenzovaná kanalizace výrazně prodražila lidem stočné i v dalších obcích.
Autor: Syner
V Hlubočkách u Olomouce dostali příspěvek milion korun na zasněžovací systém. Jenže kousek od Hané ve výšce 400 m n. m. sníh moc nepadá a je tam poměrně teplo. Na modernizace a rekonstrukce lyžařských areálů a běžeckých tratí šlo půl miliardy.
Autor: Libor Teichmann, MAFRA
Po Vltavě z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou jezdí díky dotacím parníky, zájem turistů o plavbu je však mizivý. Pod zámkem Hluboká pak vyrostlo přístaviště pro jachty, to vše za 678 milionů korun. Na rekonstrukci vodních cest vzniklo 13 projektů za tři miliardy v celkové délce 25 kilometrů – týkaly se Labe a Vltavy.
Autor: ŘVC ČR
Dotace z programu na výzkum a vývoj pro inovace pomohly v Česku vzniknout osmi evropským centrům excelence za 17 miliard a 40 regionálním centrům výzkumu a vývoje rovněž za 17 miliard. Druhým nejdražším byl brněnský středoevropský technologický institut s dotací 4,3 miliardy korun. Jenže sama se neuživí, vláda teď bude muset najít peníze na jejich provoz.
Autor: Jiří Salik Sláma, MAFRA
Nejdražší vzdělávací akce státu v dějinách domácích eurodotací. Celkem 17,4 miliardy šlo na školení a rekvalifikace jako pomoc firmám ohroženým hospodářskou krizí. Hradila se školení, doprava i náhrada mzdy zaměstnancům v době školení. Měřitelnost úspěchu projektu je nulová.
Autor: Reuters