V té době však už kolem klubu se stoletou tradicí kroužila rumunská pobočka společnosti APS, významného českého obchodníka s pohledávkami. „S tím nápadem přišel šéf naší pobočky Victor Angelescu, který v tradičním klubu viděl investiční příležitost,“ říká ve své pražské kanceláři majitel APS Martin Machoň.
Na konci července 2018 česká firma zadlužený klub koupila. „Náš country manager byl ohromný fanda Rapidu. A Rapid je velká značka, klub pro dělnickou třídu. Steaua byla policejní klub a Dynamo zas vojáci. To byly tři hlavní kluby v Bukurešti,“ vysvětluje Machoň, podle nějž vyšlo ovládnutí Rapidu asi na milion eur.
Minoritní podíl získal od Machoně i Angelescu, takže se o vlastnictví klubu podělili, aby měl šéf rumunské pobočky silnější motivaci provést klub restrukturalizací.
Mimořádná investice
Nebyla to však typická investice APS, protože firma v naprosté většině vykupuje celá portfolia pohledávek. Od bank, od leasingových společností nebo třeba od autodealerů. „Tohle byla mimořádná věc, kterým říkáme special situations. Udělali jsme to sami bez cizích investorů, kdyby to třeba nevyšlo, aby to šlo na nás. Koupili jsme to za své peníze, řešili jsme různé soudní spory, postavili jsme nový fan shop, hledat trenéry a kupovat hráče,“ vzpomíná Martin Machoň.
Kosovský Lewandowski, eso pro Spartu. Pomůže Rrahmani do Ligy mistrů? |
Klub začal pomalu stoupat nejen v žebříčku, ale i v systému rumunských fotbalových soutěží. „V nákupech hráčů jsem sice měl poslední slovo, ale na rovinu říkám, že vůbec netušil, proč přetahujeme z Timisoary toho nebo toho. Do takové míry fotbalu opravdu nerozumím. Opravdu jsem nevěděl, jestli potřebujeme víc pravé křídlo, nebo levého beka,“ říká Machoň.
„Díval jsem se na to tak, že v té době se v rumunském fotbalu točily mnohem větší peníze než u nás. A dalším faktorem byli fanoušci. Ve třetí lize na škvárovém hřišti na nás chodilo patnáct tisíc skalních fanoušků, skutečných rowdies. Viděl jsem šanci dostat klub zpět tam, kam historicky patří.“ Rapid byl ve své stoleté historii třikrát rumunským mistrem a třináctkrát získal národní pohár.
Střelec za víc než sto milionů. Do Sparty přichází kosovský útočník Rrahmani |
Mise skončila úspěchem. Klub se vrátil do první ligy a loni skončil v tabulce na šestém místě. Už v roce 2022 bylo jasné, že Victor Angelescu nebude schopen současně řídit rumunskou pobočku APS i prvoligový fotbalový klub. Machoň se s ním proto dohodl na prodeji majoritního podílu v Rapidu a Angelescu z APS odešel. Dnes má v klubu opět minoritu, protože většinový podíl (80 procent) drží podnikatel Dan Sucu.
Mimochodem, další českou stopou v Rapidu je dnes i současný hráč Sparty Praha Albion Rrahmani, kterého loni koupil Rapid Bukurešť z kosovského klubu Balkani za 1,35 milionu eur a letos ho prodal Spartě za pět milionů eur s příslibem patnácti procent z dalšího eventuálního přestupu. Rrahmani přišel do Sparty nejen jako nejlepší hráč rumunské ligy, ale i jako nejdražší posila v historii pražského klubu.
Musíte to vidět
Pro Martina Machoně je dnes už Rapid uzavřenou záležitostí. Jeho byznys v Rumunsku však jede dál. A nejen v Rumunsku. APS dnes funguje v patnácti zemích, ale vyrostla z jediného obchodu v České republice. V roce 2004 vznikla jako správce balíku pohledávek z portfolia České spořitelny a Martin Machoň se stal jejím manažerem.
Tehdy byl ještě zaměstnancem slovenské investiční skupiny Slavia Capital. Už v roce 2008 koupil čtyřicetiprocentní podíl v APS a v roce 2015 firmu kompletně ovládl a nyní má ve správě portfolia pohledávek v celkové hodnotě kolem dvanácti miliard eur.
To, co APS dělá, popisuje Machoň jednoduše. „Většinou vykoupíme pohledávku, za tím je nějaká nemovitost a já chci tu nemovitost co nejrychleji prodat, protože chci vrátit výnos investorům a nemám čas něco restrukturalizovat. Právě v tom byl Rapid výjimkou,“ říká třiapadesátiletý šéf APS, podle nějž jde o úmornou detailní práci.
Oroduje za psychology ve sportu. S nápadem vyhrála studentskou soutěž |
„Portfolio, které chceme koupit, musíme nejprve položku po položce prozkoumat a nacenit. Proto máme hodně lidí. Když se podíváte na Řecko, Bulharsko, Černou Horu, máte tam hotely, nemovitosti, rezidenční záležitosti. Můžete se sice podívat na Google, který vám ukáže nějaký obrázek, ale abyste měl jistotu, co za tím je, musíte tam zajet podívat se na vlastní oči. Je to náročné.“
Na jednotlivých trzích spoléhá Machoň na místní zaměstnance. „V Rumunsku mám Rumuna, v Řecku Řeka, Srba v Srbsku,“ říká. Podmínkou je být s místními lidmi v častém kontaktu, proto čtyři dny v týdnu cestuje po Evropě. „Třeba Rumunsko mám hodně rád. Lidé jsou tam stále draví a chtějí práci. To je jako tady před dvaceti lety,“ nabízí Machoň srovnání. Zajímavou zkušenost má i z Řecká. „Ještě před pěti lety jsem jel s taxikářem z letiště a poslouchal jen řeči o ekonomickém marasmu. Bankéři, Evropská komise – všechno špatně. To už teď není. Teď mluví o fotbale, protože se ekonomika zvedla.“
Když velcí padají
Machoň ví, že v českém povědomí byl byznys s pohledávkami dlouho dobu něčím jako nadávkou. Ale hlavně kvůli některým exekutorům. „Bylo to značné míry oprávněné. Když vidíte, že z pětistovky jsou najednou desítky tisíc, tak to není normální. Ale to se už také zklidnilo.“
Na své podnikání to však nikdy nevztahoval. „Banky budou mít vždy nějaké nesplácené úvěry. Půjčíte si na penzion, ono to nevyjde, ještě se zvednou sazby a co uděláte? Prostě to nesplatíte. A s tím pak pracujeme my.“
Zájem i ze Slavie, Rrahmani však míří do Sparty. Ta má zaplatit rekordní sumu |
Proti konkurenci pracuje APS dobře. Například švédský pohledávkový gigant Intrum Justitia požádal před dvěma týdnu v New Yorku o ochranu před věřiteli, aby získal čas ne restrukturalizaci vlastních závazků ve výši necelých pěti miliard dolarů. Norská B2 Impact měla ještě před třemi lety APS koupit, teď naopak česká firma v Černé Hoře a v Maďarsku koupila od Norů celá její portfolia. A Švédové z Intrum mají stále na stole nabídku APS na odkoupení dluhových portfólií v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. „Věřím tomu, že to jednou prodají,“ říká Machoň.
K tomu nyní APS používá moderní zdroje financování, od roku 2021 například vlastní české fondy SICAV, což jsou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem. Kapitál získávají úpisem akcií a takto získané peníze pak slouží k výkupům dluhových portfólií. Jejich výhodou je, že nejsou tak regulované a mohou vytvářet podfondy. „My jsme tolik nerostli, byli jsme trochu při zemi, ale nemáme žádné problémy. A v tom teď vidím naši příležitost,“ uzavírá majitel APS.