Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pokles je znatelný, hlavně od obrovského cenového vrcholu v letech 2022 až 2023,“ popsal vývoj na trhu s elektřinou Michal Macenauer z EGU. Připomněl ale, že zákazníci to na svých účtech necítí v plné míře, protože samotná elektřina tvoří jen část konečné ceny.
„Silová elektřina představuje zhruba 45 až 50 procent tarifu. Zbytek tvoří regulovaná složka, která naopak roste,“ vysvětlil.
U plynu je podle něj situace příznivější. „Celková platba od roku 2022 výrazně klesla,“ řekl Macenauer a dodal, že pokud započteme inflaci, jsme „…prakticky na cenách před krizí“.
Zároveň odmítl časté tvrzení, že Česko patří k nejdražším zemím v Evropě. „Rozhodně nesouhlasím s tím, že v Česku jsou nejdražší energie v Evropě. To je nesmysl,“ zdůraznil. Mylný dojem podle něj vzniká tím, že se často srovnává „nejhorší možný případ“ – malí odběratelé a přepočet přes paritu kupní síly, která se pro komodity, jako je elektřina, vůbec nehodí.
Tříletá fixace dává smysl
Pro běžné domácnosti má David Konvalina z innogy jasnou radu: využít pokles cen a zafixovat si je. „Doporučuji fixaci. Udělal jsem to také – uzavřel jsem tříletý kontrakt,“ řekl.
Innogy podle něj nabízí produkt, který už s očekávaným zlevněním počítá. „V prvním roce platíte plnou cenu, ve druhém o pět procent méně a ve třetím roce už jen devadesát procent. Ten pokles máme v produktu pro domácnosti zabudovaný,“ vysvětlil Konvalina.
Zlevnění se podle něj už projevuje v praxi. „U rodinného domu je úspora proti loňsku kolem sedmi tisíc korun, hlavně díky poklesu cen zemního plynu,“ uvedl. Kdyby nerostly regulované složky, „…úspora by byla ještě citelnější“.
U firem je strategie jiná. Jindřich Švec doporučuje rozkládat nákupy energií v čase. „Třeba u nás má zákazník přístup do portálu a může si postupně fixovat objemy podle potřeby. Tím eliminuje riziko, že nakoupí v nevhodnou chvíli.“¨
ETS2 může část úspor pohltit
V roce 2028 začne platit nový systém emisních povolenek, tzv. ETS2. A ten podle expertů může část současných úspor z fixace opět vymazat. „U průměrného rodinného domu se spotřebou 17 MWh by povolenka za 45 eur znamenala navýšení zhruba 8 900 korun ročně. U bytu 2+kk to vychází na 1 500 až 1 800 korun. Pokud by povolenka stála 90 eur, částky se zdvojnásobí,“ spočítal Jindřich Švec.
Problém podle Michala Macenauera spočívá hlavně v nejistotě. „Celý systém může klidně havarovat po politickém rozhodnutí. Nikdo přesně neví, jak se vše bude vyvíjet,“ uvedl.
Biometan je chytrá cesta k dekarbonizaci. Brzdí ho nejistota investorů, míní experti |
David Konvalina dodal, že energetické firmy proto volají po jasnějších pravidlech. „Bylo by rozumné, aby se cena povolenek pohybovala v nějakém koridoru nebo měla stanovený strop. Jen tak lze dělat racionální investiční rozhodnutí – a to se nakonec projeví i v cenách pro spotřebitele.“
Podle expertů je proto nyní nejlepší využít období nižších cen a mít jistotu dopředu, jak to shrnul David Konvalina: „Uzavřete smlouvu s klesající cenou na tři roky. Budete mít klid a jistotu.“
„A hlavně nenalétněte trendovým věcem, ať už je to tepelné čerpadlo, fotovoltaika nebo přechod na jiné palivo. Vždycky si to nechte spočítat. Nenechte se zlákat módou,“ uzavřel Macenauer.
