Protože už překročili milion korun v tržbách, musí odvádět daň. Teď se bojí o pokles návštěvníků.
"Je to taková nejistota a práce navíc," dodává.
V podobné situaci jsou i tisíce dalších podnikatelů. DPH postupně začínají platit restaurace, kadeřnice, čistírny či zoo.
Podle údajů ministerstva financí přibylo za necelý loňský rok deset tisíc podnikatelů, kteří začali daň z přidané hodnoty platit. Stačí dosáhnout tržeb jeden milion korun.
Předtím byla hranice vyšší, a za rok proto přibývalo jen kolem tří až čtyř tisíc podnikatelů, již začali přispívat do státní pokladny. Ta se i díky tomu utěšeně plní, i když na vládní útraty to stále nestačí. "Limit pro placení DPH šel výrazně dolů, takže část podnikatelů do něj spadla," potvrzuje ředitel finančního úřadu v Hradci Králové Jan Vorlíček.
V tamním kraji však loni počet podnikatelů platících daň výrazně nestoupl, protože zhruba stejně jich skončilo. "Ale 25. ledna, kdy se přiznávala DPH za poslední loňské čtvrtletí, tady bylo poměrně živo," dodává Vorlíček.
Úředníci připomínají, že k nárůstu počtu firem, jež platí daně, nemuselo vést jen snížení hranice. Platit DPH musí od loňského května více lidí včetně těch, kteří si během roku dovezou z Evropské unie zboží za více než 326 tisíc korun.
Podnikatelů, kteří budou muset poprvé začít platit daň a zřejmě zdražit, bude v následujících měsících přibývat. Daně se od milionu korun v tržbách počítají od loňského května.
"Je také pravděpodobné, že určité množství subjektů se nezaregistrovalo, ač jim tato povinnost vznikla. Ty budou postupně odhalovány a registrovány," říká Václav Boněk z Finančního úřadu v Českých Budějovicích.
Ve sdružení firem v pohostinství a cestovním ruchu mají pro podnikatele, kteří DPH neplatí, i své pojmenování. "Říkáme jim škodiči," vysvětluje Mirka Luprichová předsedající sdružení Horeka.
Řada restaurací podle ní dělá všechno pro to, aby daň platit nemusela. Daň pro ně od loňského května stoupla z pěti na 19 procent. Kdyby tento růst restaurace kopírovaly, musely by zdražit zhruba o 13 procent.
Zatím však podle údajů statistiků za poslední rok vzrostly ceny jídel v restauracích jen o osm procent. "Počítali jsme, že DPH by měla platit každá restaurace, která připraví více než 80 jídel denně," říká Luprichová.
Takže dani by měly uniknout jen menší venkovské podniky žijící z piva a utopenců. "Ale často se to řeší tak, že výčep je napsaný na manželku, teplá kuchyně na manžela a studená na syna. Daně pak neplatí," popisuje Luprichová.
Takové podniky si pak mohou dovolit i nižší ceny. Občerstvení v předsálí už loni zdražila multikina Village Cinemas. Dodnes však nevědí, jestli musela přejít na vyšší daně a zdražit, nebo ne. Odpověď z ministerstva financí se společnosti získat nepodařilo, jen odkaz na citaci v zákoně.
"Na tom ale nemůžeme stavět byznys, penále by bylo obrovské, kdybychom to dělali špatně," říká šéf Village Cinemas Tomáš Palička. A dodává, že zatím stále čekají. "Mysleli jsme, že se to vyřeší, až přijde kontrola z finančního úřadu.
Vždycky chodili a teď stále nic," stýská si Palička.
Zmatky kolem toho, zda a kolik platit, zažívali po loňském přeřazování řady zboží a služeb do vyšší daně i další podnikatelé. Někteří doteď bojují s tím, jak na ně postupně dopadá daňový bič.
Hlava šla kolem i majitelům zmíněné pražské posilovny. "Daňový poradce nám řekl, že máme platit daň 19 procent, přitom sportoviště se letos zařadila zpět do pěti procent," říká Skála. "Posilovny by měly spadat pod sportoviště, a tedy do pěti procent," dával jim dlouho naději i mluvčí ministra financí Marek Zeman.
Ale je to jinak. Finta je v tom, že posilovny a aerobiky nejsou považovány za provozovatele sportovních služeb, ale za ty, kdo přispívají k dobré tělesné kondici. Ti mají platit větší daně než bazény a stadiony.
 Jak přibývá plátců DPH. Údaj z roku 2004 je k 30. listopadu. |
 Kolik stát vybere na dani z přidané hodnoty. Údaj na rok 2005 je pouze odhad. Zdroj: ministerstvo financí. |
