„Naši klienti platí individuální studium jazyků především těm, kteří je ke své práci potřebují a kontrolují jejich studijní výsledky. Od plošné jazykové výuky zaměstnanců coby benefitu upouštějí,“ říká Martina Šmídová, ředitelka jazykové školy Caledonian School, předního hráče na trhu firemní jazykové výuky s tržbami 80 milionů ročně. Firmu spadající pod vzdělávací skupinu Edua Group nedávno koupila investiční skupina Solotron exmanažera pro fúze a akvizice ČEZ Vladimíra Schmalze.
Jazykovky tento trend zaznamenávají v posledních čtyřech letech. „Firmy chtějí vidět výsledky, vybírají méně lidí, víc se dbá na to, kdo to potřebuje,“ potvrzuje Jakub Štefeček, spoluzakladatel jazykové školy James Cook Languages, která letos očekává tržby 130 milionů.
Potvrzují to i zástupci firem. „Poslední tři roky je vzdělávání adresné, pro pozice, kde se předpokládá komunikace s nadnárodními strukturami firmy anebo pokud má zaměstnanec perspektivu práce v zahraničí,“ říká Vratislav Janda, mluvčí výrobce a distributora potravin Nestlé Česko. „Od plošného jazykového vzdělávání pro všechny zaměstnance upouštíme, jazyková výuka míří na úzké klíčové skupiny zaměstnanců, kteří potřebují cizí jazyk nezbytně pro výkon své práce. “ říká Kateřina Pištorová, tisková mluvčí technologické firmy Siemens ČR.
„Sleduji trend, že se nyní firmy již při náboru nových zaměstnanců zaměřují na ty, kteří disponují dobrými znalostmi minimálně anglického jazyka. Odpadá tím starost s dodatečnou výukou,“ říká Kristýna Slomková, ředitelka pražské pobočky jazykové školy Polyglot.
Pěšáci: jazykový kurz s příspěvkem
Neznamená to ale, že nastal soumrak sponzorované jazykové výuky pro řadové zaměstnance. Příspěvek na jazyk je v aktuálním souboji firem o zaměstnance velké lákadlo. „Dělali jsme nedávno průzkum mezi víc než tisícovkou lidí a 9 z 10 pokládají tento benefit za velkou výhodu a jeden z důvodů, nechat se u takové firmy zaměstnat,“ říká Zuzana Martincová, marketingová ředitelka jazykové školy Skřivánek. Firma má pobočky v patnácti zemích.
Kdo se chce učit jazyk na firemní náklady, musí si sám něco připlatit, což ho alespoň motivuje kurz skutečně odchodit. „Zaznamenali jsme 13procentní meziroční nárůst klientů, kteří si výuku částečně hradí sami,“ konstatuje Šmídová.
Podle Štefečka je stále nejvíce poptávaným jazykem angličtina - tvoří 75 % portfolia jazykovky, němčina 15 % a s pěti procenty čeština pro cizince. „Občas se objeví kurz portugalštiny, turečtiny, japonštiny nebo řečtiny, když firma potřebuje vyslat nějakého člověka do dané země,“ říká Štefeček.
Obecně se však Češi nad rámec školní docházky vzdělávají často jen z donucení a když jim to někdo zaplatí. Ze čtyři roky starého šetření ČSÚ vyplývá, že 42 procent dospělých Čechů si myslí, že další vzdělávání nepotřebuje.
Neformálního vzdělávání se účastní třetina dospělých, a to především z pracovních důvodů (78 %) a přitom 88 % tohoto studia bylo plně nebo částečně hrazeno zaměstnavatelem a 79 % aktivit probíhalo v placené pracovní době.
