Poslanci dnes odsouhlasili změnu sporného ustanovení velmi rychle. Ve třetím čtení ji schválili zhruba za deset minut poté, co o ní začali jednat.
Pokud Senát novelu podpoří a následně ji podepíše prezident, nebudou si už muset akciové společnosti lámat hlavu s tím, že mají akcie na majitele. Napříště jim bude stačit, aby zadavateli odkryly všechny akcionáře držící v nich více než deset procent.
Novela korupci neomezí
Podle Jana Spáčila, partnera advokátní kanceláře Ambruz & Dark, však nová novela příliš šťastná není. V boji proti korupci totiž podle něj moc nepomáhá.
"Návrh z protikorupčního hlediska bohužel nic neřeší, stejně jako předchozí novela. Hlavním problém zůstává. I když zájemce o účast v tendru oznámí jméno akcionáře, může jít velmi snadno o zahraniční společnost s dále nezjistitelnou vlastnickou strukturou. Kromě toho je samozřejmě jednoduché podíl rozdělit na více částí, z nichž žádná nebude činit více než deset procent," říká Spáčil.
Otázkou podle něj také zůstává to, jak budou firmy zjišťovat akcionáře s více než desetiprocentním podílem a jak bude možné plnění této povinnosti kontrolovat. "Vlastnictví akcií na majitele se může snadno měnit ze dne na den a těžko lze proto prokázat, že prohlášení z konkrétního dne bylo lživé," dodal Spáčil.
Snaha zatočit s korupcí nechtěně vyloučila z tendrů banky či stavebníky
Sporné ustanovení, které vylučovalo z tendrů akciové společnosti s akciemi na majitele, se do zákona dostalo letos na jaře a platit začalo v polovině září.
Jeho smyslem bylo zprůhlednit systém přidělování zakázek a bojovat proti korupci. Zákonodárcům však nedošlo, že akcie na majitele má například energetická firma ČEZ, banky jako ČSOB či Česká spořitelna, Telefónica O2 nebo stavební firmy Strabag či Eurovia. Nedopatřením tak vyloučili tyto firmy z možnosti účastnit se soutěží, což ale nikdo v úmyslu neměl.
Firmám se ustanovení nelíbilo a začaly volat po jeho změně. Některé z nich začaly narychlo měnit své akcie namísto na majitele na jméno. Novela ale nyní říká, že to není nutné.
Sněmovna se snažila novelu přijmout už ve zkráceném řízení ještě před 15. zářím, kdy začalo sporné ustanovení platit, ČSSD to ale zarazila a poslala ji do standardního režimu. Opozici tehdy vadilo především to, že s nimi nikdo o novém řešení nejednal a neměla tak možnost navrhnout vlastní názor na to, jak řešit účast neprůhledných firem na tendrech.
