Okresní správy sociálního zabezpečení zatím dávají jejich žádosti k ledu, čekají na konečné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Určí, jestli je chyba v zákoně v první půlce roku 2007 skutečně tak závažná, aby se bez zákonného důvodu odvedené pojištění za zaměstnance za toto období muselo vracet.
"Pracujeme zejména s velkými společnostmi, a pokud by všechny, se kterými jsem o této věci mluvil, skutečně požádaly, byly by to řádově stovky milionů, možná jednotky miliard korun," uvedl Petr Frisch, ředitel jedné ze čtyř největších auditorských společností PricewaterhouseCoopers. Část klientů podle něj už o vratku požádala, další tak učiní v lednu.
"Celkem jsme o této problematice hovořili s desítkami firem, z nichž některé nás o asistenci požádaly," uvedl Tomáš Rozsypal z další velké poradenské společnosti Deloitte. Přesnou výši nároku neuvedl.
Menší daňový poradce z Novoborska, který si z obavy před nevraživostí státní správy nepřál zveřejnit své jméno, začal žádat přeplatky pro své klienty už v září a dnes zastupuje jejich nároky za sto milionů korun.
"O chybě jsem věděl už dřív, s Tomášem Ježkem (majitel firmy Ježek Software, která vysoudila přeplatek zpátky, pozn. red.) se totiž dobře znám. Než se o jeho rozsudku začalo psát v novinách, skoro nikdo tomu nechtěl věřit," říká poradce.
Celkem by mohly firmy požadovat vrácení až 120 miliard korun.
Kolik už celkem stihly firmy podat žádostí o vrácení přeplatku na ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které správy patří, neví. "Tato data nemám k dispozici," uvedla mluvčí Štěpánka Filipová.
"Máme hafo žádostí"
Největší nával žádostí o vrácení peněz je zřejmě na Praze 8, kde sídlí největší Pražská správa sociálního zabezpečení, která spravuje zaměstnavatele působící po celé republice. "Máme tady hafo žádostí. Kolik přesně, to ani nepočítám," uvedla jedna z úřednic, která má jejich vyřizování na starosti.
Jak žádat o penízeDo podatelny příslušného OSSZ poslat žádost o vrácení přeplatku a přiložit tzv. opravné přehledy, kde si firma vyměří místo původních 26 procent nově nulové odvody na sociálním pojištění za zaměstnance za měsíce leden až červen 2007. |
Majiteli společnosti Ježek Software, která vytváří účetní počítačové programy, šlo původně o to, aby stát svou chybu uznal a řádně ji opravil. Jenže místo úpravy zákona, ze kterého zmizela definice vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, vydala vláda pouze předpis menší právní síly, vládní nařízení.
V Listině základních práv a svobod je však výslovně uvedeno, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. V něm musí být definovány i všechny náležitosti pro určení výše daně. Chyba vznikla v Senátu, kde byl načten nedokonalý pozměňovací návrh zákona z dílny ministerstva práce. Ježek odmítl pojištění zaplatit a v mezidobí musel uhradit 70 tisíc na penále. Následně se obrátil na soud, který argumenty firmy loni uznal a zhruba 850 tisíc korun zaplaceného pojistného mu vrátil. Poslední slovo tedy bude mít Nejvyšší správní soud.
Řada právnických kanceláří, které si na rozdíl od daňových poradců mohou účtovat podíl na získané částce, nabízí firmám zastupování například za paušál pět tisíc plus dvacet procent z vymožené částky. Podle informací z branže je poptávka vysoká a některé kanceláře účtují i sedmdesát tisíc korun jen za zpracování žádosti o vrácení přeplatku.
Názory na to, dokdy nejpozději se o něj musí požádat, se různí. Rozdíl jsou tři až pět let od zaplacení pojistného. I proto si řada firem pospíšila a podala žádost ještě před koncem roku.
