České firmy koruny nechtějí, mezi sebou si stále častěji platí eurem

  5:10aktualizováno  5:10
Zatímco přijetí společné evropské měny se běžným lidem v Česku netěší příliš velké oblibě, tuzemské firmy to mají přesně naopak. Už více než pětina plateb tuzemským dodavatelů totiž probíhá právě v eurech. Uvádí to údaje České národní banky.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Rostoucí podíl úhrad v eurech potvrzují i banky, například v České spořitelně to mezi firemní klientelou bylo loni 18 procent.

Jak ukazují výsledky Komorového barometru, aktuálního šetření Hospodářské komory ČR, které má MF DNES exkluzivně k dispozici, jedenáct procent firem pošle svým tuzemským dodavatelům více plateb v eurech než v korunách.

Zároveň platí, že čím větší firma, tím vyšší podíl plateb v eurech. Naopak, téměř tři čtvrtiny mikrofirem do deseti zaměstnanců hradí faktury výhradně v korunách. Anketa také ukazuje, že ve zpracovatelském průmyslu, který je pro ekonomiku klíčový, provádí alespoň část plateb svým dodavatelům v eurech 85 procent firem.

„Tlak na platby v eurech i mezi dvěma českými firmami od konce intervencí roste, protože firmy nechtějí nést riziko dalšího překvapení ze strany ČNB,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Řada firem podle něj pochopila, že pokud mohou mít podobnou část příjmů i výdajů v eurech, je to výhodnější než platit bankám miliony korun za zajištění kurzového rizika u bank.

Silní chtějí euro

Je běžné, že větší a silnější firmy tlačí na ty menší, aby spolu obchodovaly v eurech. Přesouvají na ně náklady na zajištění. V řadě oborů, například v obchodě, však eura nedostanou přímo od svých zákazníků, ale jejich dodavatelé je chtějí.

„Rostoucí počet firem požaduje nájemné za komerční nemovitosti v eurech, často se v nich hradí také velké investice do IT systémů a podobně. Příjmy z obchodu jsou však jen v korunách, takže tato nevyváženost – příjmy v korunách, část nákladů v eurech – obchodníkům výrazně zvedá náklady,“ říká Prouza.

„Firmy obchodují v eurech i v rámci zahraniční skupiny, konsorcia či v důsledku tlaku zahraničního věřitele. A také kvůli srovnatelnosti a přehlednosti průběžných hospodářských výsledků,“ uvádí hlavní analytička hospodářské komory Karina Kubelková.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk říká, že firmy, které mají v eurech více příjmů než výdajů – typicky exportéři – mají v zásadě tři možnosti, jak to řešit. Buď začnou víc nakupovat v eurové oblasti, ale to bývá dražší. Nebo si „předkoupí“ kurz, ale banky je většinou nepustí na více než 60 až 70 procent budoucích příjmů.

„Třetí možností je ‚šedý hedging‘, tedy dohoda na ceně v cizí měně s tuzemskou firmou, která má naopak větší potřebu eur než jejich příjem. Obě firmy ušetří za konverzi a vydělají na kurzu. Tato varianta má v poslední době rostoucí trend. Tyto smlouvy uzavíráme s dodavateli, u nichž se obrat pohybuje v milionech korun. Většinou se jedná o spediční služby, dodavatele energií a významných komponent pro výrobu motorů,“ říká Daněk, který zároveň vede firmu Atas elektromotory.

Firmy se však zároveň vracejí k zajištění kurzu v bankách. „Od konce intervencí vzrostl objem devizových zajišťovacích transakcí našich klientů čtyřnásobně,“ říká Tomáš Picek, manažer finančních obchodů pro firemní klientelu České spořitelny. Mimo jiné i kvůli očekávání, že koruna začne k euru opět posilovat. To se však zatím výrazněji neprojevilo.

Sázka na jistotu

Proti kurzovému pohybu se nyní podle údajů ČNB zajišťuje zhruba pětina firem. „Je to o pár procentních bodů více než v době kurzového závazku. Mezi exportéry je podíl firem ještě vyšší. Náš průzkum ukázal, že více než polovina,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Firmy naopak už nestojí tolik o úvěry v eurech, kterým přišly na chuť během intervencí, kdy ČNB uměle držela kurz nad 27 korunami za euro. Půjčka v eurech nenesla zbytečné riziko a díky nižším úrokovým sazbám byla často levnější než úvěr v korunách.

„Dnes se však úvěry v eurech opět prodražují kvůli riziku nejasného pohybu kurzu koruny – buďto mají větší náklady s úvěrem, nebo by musely investovat do zajištění kurzového rizika. Kdybychom u nás již platili eurem, tyto zbytečné náklady by firmám odpadly,“ říká Prouza.

„Ten, kdo chtěl a měl možnost využít levnějšího financování v eurech a byl zároveň ochoten podstoupit kurzové riziko po ukončení intervencí, tak eurové úvěry už načerpal,“ říká Horská.

Úvěry v eurech ale stále mohou dávat smysl pro firmy, které mají velkou část příjmů v eurech a z nich pak splácí úvěry. „Neztratí nic na konverzi měn a nemusí se vůbec zabývat vývojem kurzu,“ dodává ekonomka.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Nezaúčtoval koláč, dostal pokutu 11 tisíc. Soud se teď prodejce zastal

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Soud se zastal prodejce, který nevystavil EET účtenku za desetikorunový koláček. Místo původní pokuty 11 tisíc korun...

Češi prodali radar na nespokojené klienty. Mění call centra po celém světě

Ilustrační snímek

Čeští investoři v čele s Jakubem Havrlantem prodávají zlaté startupové vejce jménem Brand Embassy. Úspěšný nástroj péče...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Kellnerova PPF loni vydělala přes 22 miliard. Čistý zisk stoupl o čtvrtinu

Sídlo společnosti PPF miliardáře Petra Kellnera v pražských Dejvicích.

Skupině PPF stoupl v roce 2018 čistý zisk o 25 procent na 22,2 miliardy korun (865 milionů eur). O rok dříve firma...

Komiks Čtyřlístek dostane k padesátinám od České pošty nové poštovní známky

Česká pošta představuje při příležitosti 50. výročí komiksu Čtyřlístek nové...

Fifince, Myšpulínovi, Bobíkovi a Pinďovi bude padesát let. K výročí kresleného komiksu od výtvarníka Jaroslava Němečka...

Mapa cen bytů v metropoli: U řeky je draho, za metro si připlatíte

INFOGRAFIKA: Kolik stojí byty u metra

Volná pracovní místa v okolí, prázdné školky pro děti a spousta obchodů – to jsou kritéria, která zdražují byty....

Najdete na iDNES.cz