Les nebo rekreační areál může vzniknout v lokalitě mezi kolejemi Českých drah a vlečkou OKD ve Slezské Ostravě, které zatím vévodí halda Karolína.
Jde o kopec vysoký až 30 metrů na ploše 28 hektarů. Je to přitom jen západní část odvalu Heřmanice, který vznikal v letech 1907 až 1977. Tehdy se tam naváželo kamení i se zbytky černého uhlí vytěžené z ostravských šachet.
Halda KarolínaHalda Karolína je západní částí odvalu Heřmanice v Hrušově. Kamení se zbytky uhlí tvoří kopec vysoký asi 30 metrů na ploše 28 hektarů. Postupně by měl zmizet. |
Dnes má právě o ty zbytky uhlí velký zájem firma Ridera Bohemia. Chce Karolínu na své náklady rozebrat. Souhlasí s tím státní podnik Diamo, kterému halda patří, i město.
Kámen už těží, nyní přijde na řadu uhlí
"Kamení už z haldy bereme. Těžba uhlí by měla začít příští rok. Trvat by mohla až patnáct let. Nejdříve postavíme úpravnu, ve které mokrým procesem oddělíme hořlaviny od kamene. Uhlí je lehčí, ve vodě vyplave nahoru," vysvětlil duchovní otec projektu Roman Orlík z firmy, která prodává uhlí, koks, kamenivo i stavební odpady.
"Sám jsem kdysi v dolech pracoval, takže o tom něco vím. Cena uhlí za dvacet let stoupla na dvojnásobek, tuna stojí asi kolem 1 600 až 2 200 korun. A podle našich průzkumů by se z haldy dalo získat kvalitní palivo s nízkým obsahem síry vhodné třeba pro vytápění domků," míní Orlík.
Na haldě hrozí samovznícení uhlí
Netají ale, že přesný podíl uhlí v hlušině nikdo nezná. Podle předběžných průzkumů nepřesáhne deset procent, takže zisky nebudou nijak závratné. Pokud však bude firma na uhlí vydělávat a haldu odstraní, mohly by z toho mít prospěch i stát a město. Už proto, že nezaplatí ani korunu za likvidaci rizikové haldy a jako bonus získají zajímavé území.
"Je to nejefektivnější způsob, jak takovou haldu zlikvidovat," říká Petr Jelínek z podniku Diamo.
Zatímco o některých umělých kopcích už podle něj ani nevíme, že to dřív byly haldy, protože jsou zalesněné a splynuly s okolím, na Karolíně hrozí riziko samovznícení uhlí. "To hoří například ve střední části odvalu Heřmanice. Proto je lepší Karolínu zlikvidovat. Prázdné území zrekultivujeme a zřejmě předáme městu," vysvětlil Jelínek.
Uhlí z hald kdysi sbírali obyvatelé Ostravy, a to včetně dětí (snímek ze 30. let). Nyní se o uhlí zajímají firmy.
Cílenou těžbou uhlí z hald se už v 80. letech zabývala v regionu firma Haldex. Po zkušenostech se může firma Ridera poohlédnout také ve světě. V České republice ale půjde o první takový projekt po listopadové revoluci i po definitivním ukončení těžby uhlí v Ostravě.
Starosta Slezské Ostravy nápad firmy vítá. "Když se původní území pod Karolínou odkryje a zalesní, nebo tam vznikne rekreační areál, bude to bomba. Za to také bojuji," říká starosta Antonín Maštalíř.
Starosta: Bojím se prachu a bláta
Nepřeje si totiž, aby tam vznikl další průmyslový areál. "A také se velmi bojím, aby těžba nezkomplikovala život místním lidem. Když se totiž hrábne do haldy, tak se z ní silně práší. A když zaprší, auta roznášejí bláto na silnice. Máme s tím špatné zkušenosti z míst, kde firmy těží kámen," říká starosta.
Město proto souhlasilo s vybudováním úpravárenské linky na zpracování hlušiny za podmínek, které mají omezit znečišťování.
"Firma musí zpevnit provozní komunikace, skrápět je vodou za sucha a větru, čistit silnice v blízkosti domů, využívat k dopravě kamene přednostně železnici a zastavit těžbu, když bude hrozit výskyt smogu," řekl radní Dalibor Madej.
"Situace bude lepší, než je teď. Vybudujeme oplachovací stanici, takže auta vjedou na cesty čistá," slibuje Orlík.
