"V minulých letech to bylo 10 až 15 emisí za rok, letos to násobně přibylo, téměř 40 od začátku roku," říká Karel Potměšil z makléřské společnosti Cyrrus. Polovina letošních firemních dluhopisů je přitom v nominální hodnotě jedné koruny.
Startovní výstřel zazněl loni na podzim z ministerstva financí. To poprvé vydalo spořicí dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny. Díky zcela legálnímu způsobu zaokrouhlování daně z nich fyzické osoby platí nulovou daň z úroků, která jinak činí 15 procent.
Svou strategii obhajoval ministr financí Miroslav Kalousek tím, že jedině takto úroky půjde připisovat formou nových dluhopisů. To, že z nich lidé platí nulovou daň, ovšem přiznal.
Zaokrouhlování sice platí od samého začátku zákona o dani z příjmu, ale nikdo si nebyl příliš jistý, jak se na věc budou dívat finanční úřady. "Teď jsme měli jednoznačné dobrozdání ministerstva, že to lze u dluhopisů použít," komentuje to Štěpán Nývlt, manažer pro vydávání dluhopisů z UniCredit Bank. UniCredit Bank vydala své první korunové dluhopisy loni v prosinci, jen měsíc po ministerstvu financí. Od té doby jich vydala za několik miliard.
Ministerstvo financí si boomu korunových dluhopisů všimlo. Kvůli němu vybere v příštích letech méně na daních. "Dá se předpokládat mírně negativní dopad na inkaso srážkové daně v souvislosti s legislativní úpravou zdanění podnikových dluhopisů," uvedlo v návrhu rozpočtu na příští rok.
Jeden příklad za všechny: jen na pilotní emisi státních spořicích dluhopisů v hodnotě 20 miliard korun lidé díky zaokrouhlení ušetří na dani z úroků celkem 300 milionů korun.
