Například do firmy na Praze šest přijde kontrola z finančáku jen jednou za 139 let. Naproti tomu k firmám a k živnostníkům v Konicích na Prostějovsku chodí dost často – každé tři roky. Vyplývá to z nejnovějších údajů ministerstva financí za loňský rok.
"Trend je už několik let, že Praha a velká města jsou z pohledu daňových poplatníků mnohem zajímavější, stěhují se tam z malých měst," říká Tomáš Pelikán z poradenské společnosti Terrinvest.
Ten údaje o bezmála 200 finančních úřadech dává dohromady a zveřejňuje je už pátým rokem, za což na sebe v minulosti přivolal hněv ze strany ministerstva. "Vadilo jim, že když se databáze zveřejní, budou mít firmy tendenci se sídlem něco udělat," říká Pelikán.
O tom, že na tom něco je, svědčí nárůst počtu firem se sídly v Praze a v Brně a boom společností, které se přesuny sídel živí. Podle společnosti Creditinfo se během loňského roku přesunulo do Prahy 5 587 firem.
"Finančák nás dusil"
"Přehlásili jsme firmu, aby nás místní finanční úřad tak nedusil," uvedla vedoucí pracovnice firmy, která více než patnáct let sídlila na Hodonínsku a od loňského prosince je už na pražské adrese. Důvodem pro přesun může být nejen snaha vyhnout se administrativní zátěži takových kontrol, ale také útěk před závistí na malém městě.
jak chodí kontrolyČíslo u obcí udává, za kolik let se tu ve firmě průměrně opakuje kontrola. Konice............................3 |
Dlouhodobě žebříček nejbezpečnějších oblastí z hlediska daňových kontrol vede Praha 6 (Dejvice, Ruzyně), Praha 10 (Vršovice) a Praha 2 (Vinohrady). Tam perioda, za kterou hrozí návštěva kontrolorů, neklesla za posledních pět let pod sto let.
Za uplynulý rok přibylo na "šestce" několik tisíc nových nebo přestěhovaných firem, odhaduje tamní finanční úřad. "Abychom zabránili tomu, že se sem přesouvají pouze kvůli nízké pravděpodobnosti kontroly, chodíme na místní šetření a ověřujeme si, jestli tu skutečně sídlí. Máme už vytipovaná místa, kde se koncentrují," říká Anna Müllerová, šéfka tamního finančního úřadu. Má na mysli především firmy snažící se skrýt nelegální aktivity před zraky berních úředníků.
Podle informací Creditinfo z obchodního rejstříku je v Praze rekordmanem v počtu rezidentů obyčejný činžák na Žižkově v Bořivojově ulici 35, který hostí 931 podnikatelů. Ještě víc jich "sedí" na náměstí Republiky číslo 30 v Plzni, kde je 951 podnikatelů, převážně živnostníků-cizinců.
Tisíc firem na jedné adrese
Něco takového není nelegální, podnikatelé totiž nemusí být v místě fyzicky přítomni. Stačí, když mají v sídle označení firmy a někdo tam za ně oficiálně přebírá poštu. Když se však ohlásí na kontrolu finančák, musí si firma pronajmout prostory pro jednání. Na druhou stranu tím, že si podniky přesunou své sídlo do většího města, na sebe mohou úřad spíš upozornit.
U koho bude kontrola, totiž pomáhá finančákům vybrat počítačový program, který upozorní na některá riziková chování plátců daně. Vedle změny sídla k nim také patří sídlo na hromadné adrese nebo nepřihlášení se k platbě DPH.
"Fiktivně založených firem odhalíme tak do deseti ročně," říká Miloslav Vágner, šéf českobudějovického finančního úřadu. Ten se zařadil s kontrolami jednou za 47 let do čela třetí desítky nejméně aktivních.
Úřad loni při kontrole doměřil firmám 150 milionů korun na daních. Největší problém jsou dle Vágnera aktuálně takzvané kolotočové podvody, kdy firmy od státu neoprávněně inkasují vratku DPH.
To v Konicích s nejmenším počtem firem v republice a s nejčastějšími kontrolami, doměřili loni jen 67 tisíc. Nejčastější prohřešky jsou neoprávněně zaúčtované výdaje nebo odpisy hmotného majetku.
"Na malém městě jsou podnikatelé ještě poctiví, nesnaží se obcházet zákony," soudí Ludmila Stavělová, ředitelka tamního berního úřadu. Na firmu či živnostníka tam vyjde kontrola jednou za tři roky. Podle Stavělové však nedochází k útěku firem z dosahu úřadu do větších měst. Loni se podle ní odstěhovala jediná, několik firem ukončilo činnost úplně, protože zkrachovaly.
