„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, v roce 2024 meziročně mírně klesl na hodnotu 9,5 procenta. Vůbec nejvíce se z tohoto ohrožení vymanily domácnosti tvořené jednotlivcem starším 65 let,“ shrnula Táňa Dvornáková, která vede oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek na Českém statistickém úřadu s tím, že důchody spolu se sociálními dávkami tvoří více než pětinu všech příjmů domácností.
Podíl důchodců, kteří žijí v příjmové chudobě, mezi roky 2023 a 2024 výrazně poklesl z 18,9 na 12,5 procenta.
Důchodci tak byli v letech 2018 až 2023, tedy v letech zasažených rychlou inflací, jedinou skupinou, které reálně neklesly příjmy. Po očištění o inflaci jim příjmy v průměru stouply o necelá čtyři procenta.
Průměrná mzda se přiblížila padesáti tisícům |
Senioři za lichotivou statistiku vděčí zejména dvojí valorizaci důchodů i zvýšení procentní výměry důchodů o 500 korun za každé vychované dítě, tedy takzvané výchovné.
„Naopak u domácností s dětmi došlo k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 procenta na 12 procent,“ upozorňuje Dvornáková. „Skoro polovina z nich uvedla, že vychází se svými příjmy špatně,“ dodala.
Neúplným rodinám s dětmi klesly reálné příjmy v letech 2018 až 2023 podle statistiků o 5,1 procenta. Úplným rodinám s dětmi o 6,5 procenta.
Jako příjmovou chudobu statistici definují příjem pod 18 163 korun měsíčně. Hranice jsou ale různé podle počtu dospělých a dětí v rodině. Například úplná rodina s dvěma dětmi do 13 let podle statistiků potřebuje měsíčně aspoň 38 142 korun.
Češi jako Dánové či Norové
Pozitivní nicméně je, že v celoevropském srovnání Česko patří k zemím, které mají podíl chudobou ohrožených lidí nejnižší. Řadí se tak v tomto ohledu k zemím, jako je Norsko, Dánsko či Irsko. Zatímco v Česku bylo loni chudobou ohrožených asi 9,5 procenta lidí. Průměr Evropské unie je 16,2 procenta.
Nejvíc chudobou ohrožených lidí naopak je v Estonsku, Lotyšsku a Rumunsku. Údaj za evropské země ale pochází z roku 2023. Za loňský rok totiž většina zemí ještě nemá údaje k dispozici.
Statistici sledují také míru materiální a sociální deprivace. Ta sleduje různé položky, jako je třeba zaplacení nečekaného výdaje nebo týdenní dovolené, a domácností se ptá, zda si danou položku mohou dovolit.
Skoro 28 procent osob si z finančních důvodů nemůže dovolit nový nábytek, s nečekaným výdajem ve výši 15 600 korun má problém 19,2 procenta domácností a týdenní dovolenou si nemůže dovolit 18,5 procenta lidí. Jíst maso obden si nemůže dovolit 6,2 procenta lidí a 5,4 procenta si nemůže každý týden koupit něco pro sebe.
V materiální a sociální deprivaci jsou na tom opět nejhůř samoživitelé a samoživitelky, kde touto deprivací loni trpělo přes 27 procent lidí. U úplných rodin to bylo přes pět procent.
