„Česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Reálné mzdy a příjmy domácností letos porostou takřka o pět procent, proto je vyšší spotřeba domácností, a to má pozitivní vliv na HDP,“ uvedl na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle predikcí by hrubý domácí produkt měl v letošním roce vzrůst o 2,4 procenta a v následujícím roce o 2,2. To je zhruba o tři desetiny lepší než podle srpnové předpovědi. Zahraniční obchod bude mít na celoroční růst HDP spíše negativní vliv, a to v souvislosti s vyšší domácí poptávkou a očekávaným navyšováním zásob.
Státní rozpočet je pod palbou kritiky. Problém je s výdaji na obranu i příjmy |
„K růstu letos přispěje také akumulace zásob a spotřeba vládních institucí, protože jsme měli naplánované rekordní investice, zejména kvůli evropským projektům,“ pokračoval ministr.
Nejnižší míra nezaměstnanosti
Pozitivní impuls pro českou ekonomiku by měl v příštím roce přinést také německý fiskální a daňový balíček. Ten by měl do růstu českého HDP přispět rozsahem 0,2 procentního bodu. Naopak negativní důsledky amerických cel ministr očekává až v roce 2026, z tohoto důvodu jsou prognózy HDP pro příští rok o dvě desetiny nižší.
Inflace se bude držet mírně nad dvěma procenty a v průměru by letos měla dosáhnout 2,4 procent, což je stejný výsledek jako z konce srpna. Podle Stanjury se ale s příchodem nové vlády pravděpodobně zvýší. „Z mého pohledu je fiskální politika příští vlády větší inflační riziko než vývoj cen ve službách.“
Česká republika se dlouhodobě drží mezi trojicí evropských zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Ta by se letos měla pohybovat kolem 2,7 procent a v roce 2026 by měla mírně vzrůst na 2,8 procent. Důvodem budou opět americká cla. Reálné výdělky v letošním roce vzrostou o 4,3 procenta.
Poslední makroekonomická prognóza vyšla ke konci srpna. Růst HDP tehdy odhadovala o 2,1 procenta a inflaci kolem 2,4 procent. Schodek veřejných financí měl letos mírně klesnout na 1,9 procenta HDP, což potvrzuje i listopadová predikce.
