ilustrační snímek | foto: ČTK

Premiér se dopustil kiksu, u příspěvku na bydlení zapomněl na strop, říká ekonom

  • 358
Premiér Petr Fiala slíbil na středeční tiskové konferenci proplacení všech nákladů na bydlení pro ty domácnosti, které za bydlení vydávají více než třetinu příjmů. Nejde o žádnou novou pomoc, ale o dlouhodobě zavedený příspěvek na bydlení. Ten má ovšem své pevně dané limity a nefunguje tak, jak ho předseda vlády podává, upozornil ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zastropování pomoci funguje prostřednictvím tzv. normativů. To jsou finanční částky, odvozené od počtu členů domácnosti, velikosti dané obce a druhu bydlení (nájemní, osobním či družstevním vlastnictví).

„Takže například důchodkyně, říkejme jí Alena, samostatně žijící v nájmu ve vesnici s počtem obyvatel do 10 tisíc, má pro letošek legislativně stanovený normativ 6 746 korun,“ uvádí příklad Kovanda.

Ten v modelovém propočtu předpokládá, že důchodkyně Alena pobírá průměrnou výši penze – 14 859 korun. A také, že tato penze představuje veškerý čistý měsíční příjem domácnosti seniorky Aleny.

Pro další výpočet je klíčové stanovení 30 procent příjmů (kdyby Alena žila v Praze, bylo by to 35 procent). Třicet procent ze 14 859 korun je 4 458 Kč.

„Pokud tedy seniorka Alena úřadu prokáže, že její náklady na bydlení (počítá se do nich nájem, energie, vodné a stočné a další příslušné poplatky) přesahují částku 4458 korun, má nárok na pomoc od státu. Ale výše této pomoci není neomezená, jak plyne z výroku premiéra Fialy,“ upozorňuje Kovanda na „kiks“ předsedy vlády.

KALKULAČKA: Spočítejte si příspěvek na bydlení

Výši pomoci totiž limituje právě normativ. Ten pro Alenin typ domácnosti (jednočlenná v obci do 10 tisíc obyvatel) činí zmiňovaných 6 746 korun.

Alena tedy může od státu získat částku, o kterou její náklady na bydlení převyšují 30 procent jejího příjmu, ale cokoli nad 6 746 korun už nehraje roli.

Pokud by tedy její náklady na bydlení činily 5000 korun, dostane 5000 - 4458=542 Kč. „Pokud by náklady na bydlení paní Aleny ovšem činily 7000 korun, budou také pochopitelně splňovat podmínku, že jsou vyšší než třetina příjmu. Avšak zároveň by už přesahovaly legislativně daný normativ, tedy 6746 korun. Takže paní Alena by od státu dostala pomoc jen do výše právě tohoto normativu. Pomoc by tak činila 6746 - 4458 = 2288 korun,“ vypočítává Kovanda.

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak má fungovat energopomoc a kdo na ni dosáhne

Z toho mimo jiné také vyplývá, že pokud by Aleniny příjmy byly tak vysoké, že samotných 30 procent z nich by bylo vyšších než částka normativu, neměla by na příspěvek na bydlení vůbec nárok. (Například, kdyby její příjem byl 30 000, pak by 30 procent z nich bylo 9 000, což je víc než normativních 6 746 korun)

A zde je právě problém premiérova výroku, který oznámil, že stát lidem uhradí „veškeré náklady“. To není a nikdy nebude pravda, protože tolik peněz stát nikdy mít k dispozici nebude, upozorňuje ekonom Trinity Banky.

Jeden z důvodů mimo jiné je, že by se zde otevíral obrovský prostor pro podvody. „Alena by se mohla domluvit s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, že jí stanoví – uměle – nájem takový, že její náklady na bydlení budou třeba 20 000 korun. Pokud by platilo, co říkal premiér, stát by ji v takovém případě musel proplatit 20 000 - 4458 = 15 542 korun. O tuto částku by se pak Alena podělila s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, takže by oba ‚podojili‘ stát,“ konstatuje Kovanda.

Normativy tedy podle něj mají svůj smysl. „Samozřejmě, tématem pro debatu je to, zda by nemohly být třeba i poměrně výrazně vyšší, zvláště když nyní tak vydatně zdražují energie. Ovšem bezbřehá pomoc státu bez ohraničení normativy, jak ji včera mylně předestřel premiér, je sci-fi,“ uzavírá ekonom.

Princip v kostce

  • Alena má příjem 14 859 Kč
  • Třicet procent z této částky je 4 458 Kč.
  • Normativ pro Aleninu domácnost je 6 746 Kč
  • Část Aleniných nákladů na bydlení přesahujících částku 4 458 Kč jí stát proplatí, MAXIMÁLNĚ ale do hranice 6 746 korun.