„Analýza v akreditované laboratoři SZPI potvrdila ve vzorcích přítomnost tzv. amyláz cizích pro med,“ uvedl v tiskové zprávě tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Česko prostřednictvím SZPI zavedlo loni jako první země v Evropské unii laboratorní metodu, která dokáže potvrdit přítomnost cizích amyláz.
Konec podezřele levných medů od anonymních včel. Zpřísní se pravidla prodeje |
Falšované byly medy s označením Včelí med, květový lesní s datem minimální trvanlivosti do 29. prosince 2028 a Květový med, zlatý úl s datem minimální trvanlivosti do 12. prosince 2028. Na etiketě bylo uvedeno, že jde o směs medů ze zemí EU i mimo EU.
Oba vzorky odebrali kontroloři v obchodech řetězce Kaufland. „SZPI zahájí s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení pokuty a zároveň vloží notifikaci do evropského systému pro boj s falšovanými potravinami AAC, aby mohlo dojít k došetření v zemi původu potravin,“ uvedl Kopřiva.
Jen práce včel
Med nesmí být nijak upravován, jde o čistě přírodní produkt. Patří tak k často falšovaným potravinám, i když důsledná kontrola SZPI v dřívějších letech míru falšování snížila.
Metodu identifikace cizích amyláz publikovali v odborné práci pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby před pěti lety. Píšou v ní, že jedním z důležitých parametrů pro med je míra amylázové enzymové aktivity, která je uznávaným indikátorem čerstvosti a kvality medu. Snížená aktivita pod stanovenou normu může indikovat starý med, ale může být také důsledkem nešetrného zacházení s medem.
Jak se pozná falešný med? Potravinové podvody způsobují stamiliardové škody |
„Může být snížena také v důsledku falšování medu, jako je jeho ředění cukernými náhražkami. Někdy může být amylázová aktivita uměle nastavena přidáním enzymů. Takto falšovaný med sice splní stanovené legislativní požadavky pro uvedení na trh, ale nastavením amylázové aktivity je porušen zákaz o přidávání látek do medu. Dosud používané metody neumožňovaly odhalení takovéhoto způsobu falšování,“ uvedli výzkumníci.
