Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

KOMENTÁŘ: Exportní banku zrušme. Jsou to jen desítky miliard v koši

  • 34
Desítky miliard znehodnocených pohledávek, vzniklých podporou exportu do rizikových zemí. To je stinná tvář České exportní banky, instituce, kterou navrhuje ekonom Filip Matějka ve svém komentáři pro iDNES.cz zcela zrušit, protože podle něj postrádá smysl. Česká exportní banka jako instituce postrádá smysl.

Zrušit, nebo se pokusit o radikální změnu způsobu fungování. Tak zní doporučení ekonomů vládě, pokud jde o Českou exportní banku (ČEB). Tato státní instituce poskytuje obrovské finanční podpory zahraničním firmám za to, že nakoupí zboží českých exportérů. Není přitom vůbec jisté, že je podpora dosahující až poloviny hodnoty nákupu k něčemu dobrá. Na tom se shodli první účastníci nového odborného diskusního fóra iEkonomie.cz.

Debaty se účastnili vědečtí ekonomové ze sedmi univerzit v Česku i ve světě. Nehodnotili jsme konkrétní transakce a ztráty ČEB, na což my vědci nejsme těmi nejpovolanějšími odborníky, ale probírali jsme celková pravidla fungování banky a smysl existence takové instituce.

Přibližně polovina zúčastněných ekonomů hlasovala pro úplné zrušení ČEB, druhá polovina pro její přeměnu. Zachování současného stavu nepodpořil nikdo. Já jsem hlasoval pro zrušení, protože jsem skeptický, že k potřebné razantní proměně může dojít.

Sanovat a zase sanovat

ČEB je státem vlastněná akciová společnost, která podporuje export. Děje se tak zejména pomocí výhodných úvěrů zahraničním odběratelům českého vývozu. Úvěry jsou cíleně poskytovány hlavně do rizikových oblastí (Rusko, Ázerbájdžán, Gruzie atd.). Současná výše všech pohledávek se pohybuje kolem 70 miliard korun, výše znehodnocených pohledávek je asi 40 miliard. Česká vláda musí ČEB opakovaně sanovat – například loni výjimečnou pomocí ve výši čtyř miliard korun, letos to bude podobné.

Dotace zahraničním firmám ve formě nízkých úroků je ze strany České exportní banky obrovská. Pokud si například gruzínský továrník objedná českou turbínu za 100 milionů korun, český stát mu na ni daruje průměrně kolem 50 milionů. Dotace však není v praxi příliš viditelná. ČEB totiž poskytne úvěr za úrok nižší než jedno procento. Evropské komerční banky tak riskantní úvěry ani nenabízejí, méně riskantní úvěry poskytují za úrok minimálně o sedm procent ročně vyšší. Výše úroku kryje i riziko nesplácení, tudíž nízký úrok právě toto nesplácení dotuje. Jelikož ČEB většinou půjčuje na dobu delší než pět let, dosahuje rozdíl mezi celkovými úroky ČEB a tržními úroky asi poloviny výše úvěru.

Export je horké téma

Objem ztrátových úvěrů v České exportní bance roste. A i když část ztráty kryje státní pojišťovna EGAP, je podpora exportu pro daňového poplatníka čím dál dražší.

Politici se nejsou schopni domluvit na změně, přestože na nevýhodnost systému upozorňuje čím dál početnější skupina odborníků. Podpoře exportu se věnuje i nově vzniklá platforma iEkonomie.cz, jejímž cílem je rozvířit diskusi nad aktuálními tématy.

Zakladatelem projektu iEkonomie a autorem článku pro MF DNES je Filip Matějka (36), člen profesorského sboru CERGE-EI (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR), držitel doktorátu z Princeton University v USA. K tématu přispěli další přední ekonomové – profesoři na zahraničních univerzitách Jakub Kastl, Jaroslav Borovička a Petr Sedláček, Petr Knap, partner poradenské společnosti EY, a další akademici a studenti.

Vyplatí se tak vysoká podpora? Samozřejmě že nevyplatí a ani u nižší podpory by výhodnost nebyla jistá. Buď by ČEB musela umět lépe vytipovávat ziskové transakce, nebo by muselo docházet k tržním selháním, jejichž náprava je společensky výhodná.

K těmto bodům se v naší debatě vyjadřovali špičkoví čeští ekonomové působící v zahraničí – Jakub Kastl na univerzitě v Princetonu, Jaroslav Borovička z New Yorku a Petr Sedláček v Bonnu. Zjednodušeně řečeno, pokud trh neselhává, nevyplatí se posílat peníze zahraničnímu továrníkovi, aby si mohl dovolit koupit ostravský produkt. Peníze přece neposíláme ani místním odběratelům. Jakub Kastl navrhl, že by se ČEB mohla profilovat jako banka pro zahraniční pomoc. Nemusela by se pak tvářit jako ústav pomáhající domácí ekonomice.

Pro podporu vývozu existuje pár teoretických argumentů. Například zvýšená obchodní šance budoucích již nedotovaných exportérů a úspory při společném získávání informací o vzdálené zemi. Tento efekt může být pozitivní, ale nemáme žádné důkazy, jak je velký. Navíc by byl užitečnější, pokud by úvěry byly poskytovány mnoha malým firmám, jak v diskusi psal Petr Sedláček. Nyní je naopak poskytováno pár mamutích úvěrů.

Přehledný graf ve výroční zprávě ČEB z loňského roku ukazuje, že 80 procent smluv banka podepsala s malými firmami, ale v detailu se dočteme, že objem úvěrů malým firmám činí pouhých 1,5 procenta z celkem rozpůjčovaných peněz.

Ekonomický výzkum navíc ukazuje, že zahraniční obchod má pozitivnější efekt, pokud probíhá s rozvinutější zemí. Můžeme se od ní učit, a zvýšit tak produktivitu i doma. Jenže ani to v případě ČEB neplatí.

Ztráty budou pokračovat

Samostatnou kapitolou je transparentnost ČEB. Netvrdíme, že někdo tohoto mechanismu využívá pro vlastní obohacení. Možnost zneužití je však značná. Miliardové dotace jsou přidělovány bez průhledných pravidel a konkrétního veřejného vyhodnocení jejich možných dopadů. Veřejnost tudíž nemůže ČEB kontrolovat.

Podpora exportu prostřednictvím České exportní banky je tedy možná vedena dobrým úmyslem, ale není užitečná. Z vědecké ekonomie plyne, že by ČEB měla být buď zrušena, nebo musí její finanční dotace být mnohonásobně nižší. Měla by se zaměřit na menší podniky a více na pouhé předávání informací a vše by mělo být daleko transparentnější.

Současné výsledky ČEB nejsou vyjádřením aktuální smůly. Pokud se nic zásadního nezmění, připravme se na mnohamiliardové ztráty také v budoucích letech.