V příštím roce by se tuzemský hrubý domácí produkt měl zvýšit o 3,1 procenta. To je o 1,4 procentního bodu méně, než komise předpovídala v létě.
Pomalejší proces hospodářského zotavení podle komise souvisí se současnou druhou vlnou pandemie, kvůli níž česká vláda stejně jako na jaře přistoupila k výraznému omezení ekonomických aktivit.
Letošní propad bude podle aktuálního odhadu o devět desetin bodu nižší, než předpovídala komise v létě, zejména zásluhou ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí. Pro něj odhaduje komise pětiprocentní růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Výrazně se letos podle komise zároveň zhorší stav českých veřejných financí. Jednak kvůli vládním programům na podporu ekonomiky, jednak kvůli výpadku části daňových příjmů.
K příčinám propadu české ekonomiky bude podle EK patřit nižší spotřeba domácností, na kterou bude mít vliv podzimní znovuzavedení protiepidemických omezení. Kvůli nim a související nejistotě spotřeba podle odhadů unijní exekutivy letos klesne v Česku o pět procent.
K předkrizovým hodnotám z loňského roku by se česká ekonomika měla podle komise vrátit až na konci roku 2022.
Evropská unie a nejistý rok 2021
I propad ekonomiky Evropské unie bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. Dosáhne však rekordních 7,4 procenta. Oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 procenta, uvádí Evropská komise v podzimní makroekonomické předpovědi.
Komise tak o devět desetin procentního bodu zlepšila letní odhad letošního hospodářského poklesu. Prognóza na příští rok se od léta naopak o 1,7 bodu zhoršila.
Pro země, které používají jednotnou evropskou měnu euro, předpovídá unijní exekutiva na letošní rok pokles o 7,8 procenta. V příštím roce by ekonomiky těchto zemí v úhrnu měly vykázat růst o 4,2 procenta, což je ještě výraznější zhoršení odhadu než u celé sedmadvacítky.
Čína chce do roku 2035 zdvojnásobit ekonomiku. Prognózy jí dávají za pravdu |
„Druhá vlna pandemie přináší ještě více nejistoty a nabourává naše naděje na rychlé zotavení,“ prohlásil ve čtvrtek místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Komise uvedla, že zlepšený výkon hospodářství členských zemí ve třetím čtvrtletí, kdy odezněla jarní omezení, bude mít pozitivní vliv na letošní čísla. Omezení nově zaváděná vládami většiny států se ale negativně projeví na růstu v příštím roce. Kvůli nejistému vývoji nákazy mají přitom předpovědi růstu na příští rok i na další léta „mimořádně vysoký stupeň nejistoty a rizika“, uvedla komise.
Nejlépe je na tom Německo
Výrazný rozdíl bude podle Bruselu v dopadu krize na jednotlivé unijní země. Největší hospodářský propad očekává komise v jihoevropských státech, které na jaře nejvýrazněji zasáhla první vlna pandemie. Nejhůře na tom letos bude Španělsko, jehož hospodářství se propadne o 12,1 procenta, před Itálií (-9,9), Chorvatskem (-9,6) a Francií (-9,4). Českou republiku čeká již zmiňovaný pokles o 6,9 procenta, Slovensko ještě o šest desetin bodu hlubší. K méně zasaženým zemím bude patřit Německo jako největší unijní ekonomika, u níž komise odhaduje pokles o 5,6 procenta.
Švejnar: Schodek není hlavní problém. Tím jsou krachy podniků |
Kvůli vládní podpoře lidí a firem s existenčními problémy očekává komise výrazný růst rozpočtových schodků a veřejných dluhů.
„V současné velmi nejisté situaci musí hospodářská a fiskální politika států i nadále zůstat podpůrná,“ uvedl eurokomisař Paolo Gentiloni, který tak doporučil vládám pokračovat v dosavadních stimulech. Podle něho je nutné rychle uvést do chodu krizový fond oživení ekonomik, na němž se v létě shodli lídři unijních zemí.
Neradostné výhledy
V důsledku krize způsobené pandemií bude podle komise letos i napřesrok přibývat v EU lidí bez práce. Zatímco letos by měl poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle dnešního odhadu vyšplhá až na 8,6 procenta. O rok později by měl klesnout na osmiprocentní úroveň.
Růst cen, který se v létě v souvislosti s propadem cen energií dostal do negativních hodnot, by se měl za letošní rok v EU dostat na 0,7 procenta. To je hluboko pod dlouhodobým dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V příštím roce by inflace měla stoupnout k 1,3 procenta, rok nato pak o další dvě desetiny bodu.
