Podle analýzy údajů Eurostatu, kterou provedla Evropská konfederace odborových svazů (ETUC), pro mnohé Evropany energetická krize z roku 2022 nikdy neskončila.
V roce 2019 si téměř 30,8 milionu Evropanů nemohlo dovolit vytápět své domovy. Do roku 2023 tento počet vystřelil o více než polovinu na 47,5 milionu lidí. Problém s účty za teplo mají i lidé, kteří pracují. Zatímco v roce 2019 si topení nemohlo dovolit 13,5 milionu zaměstnanců, v roce 2023 jich bylo již o deset milionů více, napsal portál euractiv.
Nejvyšší podíly lidí, kteří si nemohou udržet své domovy dostatečně vyhřáté, registrují ve Španělsku a Portugalsku (shodně 20,8 procent), dále Bulharsku (20,7 procent), Litvě, kde to bylo rovných 20 procent a v Řecku, kde to bylo něco málo přes 19 procent. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko (2,1 procent), Finsko (2,6 procent), dobře si vedlo také Slovinsko, Rakousko a Estonsko.
V České republice spadá do kategorie lidí, kteří nejsou schopni si udržet doma dostatečné teplo podle poslední statistiky Eurostatu 6,1 procenta lidí. Na Slovensku trpí energetickou chudobou osm procent obyvatel.
Komise řeší spíše průmysl
Evropská komise zveřejnila ve středu svůj akční plán pro cenově dostupnou energii, který obsahuje kombinaci opatření ke snížení účtů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Materiál se podle odborářů soustředí spíše na snížení účtů pro průmysl, a to ve snaze o zvýšení jeho konkurenceschopnosti.
Zástupci zaměstnanců však chtějí, aby Komise zašla dál. Tajemník ETUC Ludovic Voet uvedl, že v Evropě každoročně umírá na chlad až 363 tisíc lidí. Komise by tedy podle něj měla tlačit i na snížení cen pro domácnosti a zakázat odpojovat neplatiče od zdroje tepla.
Velké srovnání cen 2025: Domácnosti zaplatí za teplo a vodu tisíce navíc |
Odboráři vidí problém v „rozhodnutích založených na zisku, které vedou miliony lidí k chudobě.“ Minulý podzim kritizovali revizi evropského trhu s elektřinou za to, že cena se v ní i nadále určuje od cen fosilních paliv. Řešení tedy nevidí pouze v dalším dotování plynu, ale například ve veřejné podpoře čisté energie. Evropská komise však nadále počítá s tím, že se ceny elektřiny budou odvíjet od cen plynu i v příštích letech.
Akční plán pro dostupnou energii počítá i s další podporou plynové infrastruktury. Konkrétně ve výstavbě terminálů na stlačený (LNG) plyn v zámoří, pravděpodobně ve Spojených státech amerických. Zahraniční investory chce podpořit výhodným financováním.
To přitom jde proti evropským energetickým plánům, které hovoří o odpoutání se od fosilních paliv znečišťujících planetu. Evropští lídři si však od nákupu LNG plynu z USA slibují odvrácení obchodní války s novým prezidentem Donaldem Trumpem.
